Státy mají podle soudu využívat takzvanou návratovou směrnici a vrátit migranta podle dohodnutých podmínek do země, odkud hranice překročil. Verdikt se vztahuje na běžence, kteří překračují vnitřní hranice schengenského prostoru a kteří tuto zónu bez vnitřních hraničních kontrol opouštějí.
Fotogalerie |
Případ, ve kterém soud rozhodoval, se týká Ghaňanky Séliny Affumové, kterou francouzská policie zadržela u vstupu do tunelu pod kanálem La Manche s falešnými belgickými cestovními doklady.
Affumovou následně úřady umístily do vazby za nelegální vstup na území Francie. Žena ale takový postup právě kvůli existenci zmíněné návratové směrnice považovala za nezákonný, což soud uznal.
Dotčená směrnice stanovuje, že nelegální migrant má třicet dní k tomu, aby zemi dobrovolně opustil. Pokud tak neučiní, může stát přistoupit k nucenému vyhoštění, které ale nesmí být vykonáno za použití nepřiměřené síly či tak, aby to ohrozilo život migranta.
Precedent pro všechny státy
Případ Ghaňanky může nyní posloužit jako precedent pro další soudní procesy. Rozhodnutí Evropského soudního dvora jsou totiž výkladem evropského práva, které je nadřazené národnímu právu členských států. Případ Séliny Affumové tak mohou využít i migranti zadržení v České republice.
Uprchlická krizePŘEHLEDNĚ: Kdo a jak vydělává na plavbě z Libye AMNESTY: Nevracejte migranty do Turecka IDOMENI: Tábor zbouraly buldozery SOLUŇ: Tábory nejsou na migranty připravené MAĎARSKO: Díry v plotu se zvětšují CALAIS: Stovky migrantů se popraly KOMENTÁŘ: Poučení z tureckého vývoje EXPERT: Běžence si musíme rozdělit EUROPOL: Rozbili jsme gang převaděčů |
Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je rozsudek zatím závazný jen v této konkrétní kauze. V každém dalším případě se však nyní může evropské právo vykládat stejně. „Pokud narazíme na soudce, který rozumí cizím jazykům a zná evropské právo, tak by už zítra měl rozhodnout stejně,“ řekl iDNES.cz Rozumek.
Podle něj by se v budoucnosti mohl na základě nařízení Soudního dvora EU změnit i český zákon týkající se pobytu cizinců na našem území. „Právně by to tak mělo být, protože pokud naše vnitrostátní norma, podle které se zadržují migranti, není v souladu s výkladem (evropského práva), tak by to zákonodárce v další novele měl zohlednit,“ dodal Rozumek.
Držení uprchlíků v detenčních zařízeních v Bělé - Jezové, Vyšních Lhotách a v Zastávce u Brna kritizují neziskové organizace dlouhodobě (více o podmínkách v detenčních centrech čtěte zde). Policie zde drží migranty, kteří projížděli přes území České republiky bez platného víza. Odsud mají být vráceni na základě dublinského nařízení do státu, v němž překročili hranice EU. V detenčním zařízení by tak měli pouze čekat na přesun.
K těm však často nedochází. Podle právníka Jaroslava Větrovského z Asociace pro právní otázky migrace mohou být migranti v těchto zařízeních zadrženi až na tři měsíce. Většina z nich je poté propuštěna a pokračuje ve své cestě na západ (podrobnosti o fungování detence cizinců v ČR najdete zde).
