Vše tenkrát skončilo na tom, že o vývoji "nepříliš zajímavého azacytidinu" publikoval profesor František Šorm práci ve vědeckém časopise Collection. "Azacytidin nesplnil naše očekávání, takže jsme se věnovali něčemu jinému," říká rozpačitě ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas.
Až před několika týdny se dozvěděl, že šlo o "zlatou žílu". Nikdo z vědeckého ústavu totiž netušil, že profesor Peter Jones z univerzity v Jižní Karolíně si mezitím podle publikovaného článku azacytidin opět syntetizoval a pustil se tentokrát do mnohem důkladnějšího testování českého preparátu. Výsledky ho zaujaly natolik, že pokračoval ještě zevrubnějšími zkouškami.
A pak přišel šok: azacytidin je slibným základem vůbec prvního léku, který buňky napadené rakovinou nezabíjí, ale vrací zpět do života. "Už teď chápete mé rozpaky?" ptá se Havlas.
Pomohl nepořádný laborant
I nepořádek na laboratorním stole může někdy přispět k ojedinělému vědeckému objevu. Stalo se to i v případě prvního preparátu proti rakovině, Azacytidinu.
Jeden z laborantů profesora Petera Jonese z univerzity v Jižní Karolíně si totiž po skončení testů českého preparátu Azacytidin neuklidil stůl a odejel na několik týdnů k moři. A když se po dovolené vrátil, zůstal ohromen.
V laboratorních kádinkách pozapomenuté buňky "infikované" před několika týdny rakovinou byly totiž s přispěním čtyřicet let starého českého preparátu najednou zcela zdravé.
Profesora Petera Jonese účinek látky natolik nadchnul, že si nechal poznávací číslo svého automobilu přepsat na 5 – AZA – C a pokračoval ve výzkumu.
Výsledky snad za několik let
"Když pak Peter Jones přijel před časem na vědeckou konferenci v Praze, tak nás překvapil svým zjištěním o vlastnostech námi vyvinutého azacytidinu," říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas. "Prostě jsme měli v rukou fantastickou látku v opravdové léčbě rakoviny, ale kvůli méně dokonalým testovacím metodám jsme to nerozpoznali."
A možná by na to nepřišel ani profesor Jones, nebýt nepořádnosti jeho laboranta. "Dnes jsou sice už mnohem dokonalejší testovací metody vyvinutých látek, ale ta náhoda tam – jako v mnoha jiných vědeckých unikátních objevech – sehrála obrovskou roli," připouští Havlas.
Jones si nicméně českým vědcům postěžoval, že nehledě na překvapivé výsledky čtyřicet let starého azacytidinu je tato látka poměrně nestabilní. V tu chvíli se však vědci z Ústavu organické chemie a biochemie vytasili se svým trumfem. Nabídli profesoru Jonesovi již hotové řešení, s jehož pomocí se nestabilní azacytidin stává vyváženou látkou.
"Do projektu vkládáme velké naděje. Dokonce jsme už našli v USA firmu, která je ochotna azacytidin dovést do podoby prvního léku, který rakovinou napadené buňky nelikviduje, nýbrž léčí," tvrdí Havlas. Takový projekt by výsledky mohl přinést v horizontu několika let.
Hlouběji se tématu věnuje dnešní MF DNES.
