Předchůdci AMLO v úřadu spoléhali na armádu v boji s gangy v Mexiku. Do ulic vyslali vojáky pověřené úkolem zlikvidovat vůdce gangů. I když se toho armádě dařilo dosáhnout, zločin nevymýtila. Zabití šéfů kartelu způsobilo rozpad jejich kriminálních impérií do menších, ještě násilnějších skupin. S fragmentalizací kriminální scény rostl i počet vražd.
Levicově orientovaný prezident sliboval novou, účinnější strategií. AMLO chtěl poslat vojáky z ulic zpět do kasáren a soustředit se na kořeny zločinu, kterou viděl v chudobě. „Objetí, nikoliv kulka,“ bylo jeho heslo.
I o rok později neskrýval, že v armádu úplně nevěří. „Pokud by to bylo na mně, zbavil bych se armády, proměnil ji v Národní gardu a prohlásil, že Mexiko je pacifistická země, která nepotřebuje armádu, a že obranu národa, pokud to bude nutná, povedou všichni,“ prohlásil.
Prezidentem ustanovená Národní garda má podle ústavy „civilní charakter“. Kongres novu vojenskou policii schválil pod podmínkou, že bude podléhat civilnímu, nikoliv vojenskému dohledu. Národní garda se oficiálně zodpovídá ministerstvu veřejné bezpečnosti, ačkoliv každodenní procesy sleduje ministerstvo obrany.
Národní garda kombinuje federální policisty a příslušníky armády. Pokus vytvořit efektivnější policejní sílu se ale poněkud minul účinkem, spíše než policejní elitní sbor je primárně zvláštní vojenskou složkou. Odliv federálních agentů do nově zřízené organizace nenastal. Asi 70 procent členů gardy pochází z vojenských kruhů.
Spoléhání se na armádu
Drogy už v Mexiku nebudou zločinem. Válka s kartely selhala, říká prezident |
Vlna zločinnosti, jedna z největších za několik let, však byla pro Národní gardu příliš. AMLO nezbylo nic jiného, než se obrátit na armádu. V květnu vydal dekret, kterým rozšířil působnost vojenských sil v záležitostech veřejné bezpečnosti. Na další čtyři roky budou vojáci hlídat ulice.
Podle Samuela Storra, konzultanta programu občanské bezpečnosti na Ibero-americké univerzitě, počet vojáků zapojených do domácích operací, narostl v průměru o bezmála 60 tisíc během první půlky roku 2020. Dílem to bylo kvůli koronavirové epidemii, nárůst ale reflektuje celkový trend prohloubení netradičních aktivit armády.
Za vlády AMLO se vojáci angažují v ochraně pohonných hmot před častými krádežemi. Mají též na starosti detenční centra pro migranty a ochranu hranic. Spravují školy a participují na velkých infrastrukturních projektech, jako je například výstavba nového letiště. „Ministerstvo obrany má více smluv než největší stavební společnosti v zemi“, řekl listu The Washington Post Eduardo Ramírez Lead, představitel asociace více než 12 000 stavebních firem.
Vražedné Mexiko. Loni tam zavraždili lidí, jako má Příbram či Znojmo |
Občanské skupiny se obávají vychýlení rovnováhy mezi vojenským a občanským sektorem. Podle nich přílišné spoléhání AMLO na armádu může vést k přehlížení kontroverzních aspektů armádního boje s drogami, jako je porušování lidských práv vojáky či napojení kriminálních kartelů na představitele ozbrojených sil.
Za varovný příklad považují zatčení exministra obrany generála Salvadora Cienfuegosa Zepeda na území USA kvůli podezření z korupce při obchodování z drogami. Podle mexických médií armádní činitelé na AMLO vyvinuli ohromný tlak. Prezident pohrozil USA, že pokud obvinění nestáhnou, ohrozí to policejní a vojenské dohody mezi oběma zeměmi. Washington nakonec ustoupil.
Podle listu The Los Angeles Times prezident spoléhá na armádu z několika důvodů. V Mexiku se jedná o nejpopulárnější instituci. Zároveň si svým výrazně levicovým programem hlava státu znepřátelila další tradiční mocenské hráče a armáda tak zůstává jedním z mála aktérů, kterým může věřit.
