Emilii bylo 14 let, když zmizela na cestě do školy v Apatzingánu ve státě Michoacán. Její rodina nahlásila její zmizení. Snažila se jí najít, bezvýsledně. O šest měsíců později její tělo objevili na opuštěném pozemku.
Mizení dívek je jedním z nejvýraznějších trendů v Mexiku. Podle zprávy Mexického institutu pro lidská práva a demokracii (IMDHD) se za posledních šest let počet zmizelých žen a dívek ztrojnásobil. Více než polovina těchto případů se odehrála v pouhých osmi státech. Většina těchto pohřešovaných žen a dívek je ve věku 15 až 19 let.
Ve státě Guanajuato podle jedné studie zmizí každý den v průměru tři ženy. Guanajuato je i státem, kde nejvíce žen zavraždí.
V loňském roce se oficiální počet pohřešovaných osob v Mexiku poprvé zvýšil na více než 100 000. Letos úřady uvedly, že od roku 1962, kdy se započalo se seznamy pohřešovaných, „násilně zmizelo“ 111 916 lidí, uvádí agentura AP.
Už to stačilo. V Mexiku vyhlásili stav nouze kvůli násilí na ženách |
Číslo může být ještě větší. Obhájkyně zmizelých María Luisa Aguilarová podotýká, že rodiny obětí při oficiálním oznamování ztráty blízkého „čelí mnoha rizikům“. „Na mnoha místech v Mexiku dochází k tomu, že se úřady spolčují s těmi, kdo jsou odpovědní,“ konstatuje. Na některých místech v zemi ani rodiny netuší, na koho se mají obrátit, přičemž jednotlivé úřady se zdráhají poskytovat údaje do centralizovaného registru.
Nebezpečné pátrání, nečinné úřady
Think-tank Wilson Center podotýká, že pátrání po nezvěstných dívkách je velmi riziková činnost, které se z většiny věnují ženy, takzvané madres buscadoras (matky hledačky). V květnu byla v Guanajuatu zavražděna Teresa Magueyalová, čtvrtá zabitá buscadora v tomto státě od roku 2020.
Madres buscadoras se často setkávají s despektem úřadů, které jejich strach bagatelizují s tím, že dotyčná dívka mohla utéct se svým přítelem, pohybovala se ve špatné společnosti či byla spolčena s gangy. Ve státech Tamaulipas, Sonora a Sinaloa tyto ženy, zklamané z neaktivity úřadů, zřídily skupiny, jež se obrátily přímo na vůdce kartelů jakožto hlavní podezřelé v případech zmizení lidí.
Už nás zabíjet nebudeš. Mexičtí vojáci lapili hlavu bezpečnosti kartelu Sinaloa |
„Nehledáme spravedlnost, jediné, co chceme, je najít naše pohřešované blízké a řádně je pohřbít,“ vyzvala lídry gangů jedna z vedoucích takové skupiny Ceci Floresová.
Kartely na některé tyto výzvy odpověděly. V Tamaulipas jeden vyvěsil transparent na hraničním plotě, že s příměřím souhlasí. V Sonoře, ve městě Ciudad Obregón, nechali mrtvoly ležet na ulici. Žádáme je jen o to, aby je po zabití nechali někde, kde je snadno najdeme,“ řekl Floresová. „Vypadá to jako odpověď na naši žádost.“
Podle Wilson Center je mizení dívek v kontextu mexického boje proti kartelům přehlíženým problémem. Think-tank jej dává do souvislosti s obecným rozšířeným problémem násilí vůči ženám. K násilnostem dochází na dálnicích, staveništích, železničních nádražích či pracovištích. Těla obětí se objevují ve vodních nádržích a hromadných hrobech. Podle Wilson Center je to často v důsledku střetů mezi ozbrojenými aktéry.
„Nastává éra žen.“ V Mexiku se poprvé rýsuje dámský prezidentský souboj |
Statistiky ukazují, že násilí proti ženám roste. Podle nedávné studie zveřejněné Národním statistickým úřadem v posledních letech došlo k nárůstu sexuálních trestných činů páchaných na dívkách. U dívek ve věku od pěti do devíti let dochází k sexuálnímu zneužívání téměř třikrát častěji než u chlapců, zatímco dívky ve věku od 15 do 17 let byly zneužívány osmkrát častěji než jejich vrstevníci.
Deník El País uvádí, že každý rok je v Mexiku zavražděno více než tři tisíce žen, 10 až 11 denně. Lidskoprávní aktivistky se domnívají, že 50 procent případů zabitých žen nese rysy femicidy, neboli vraždy ženy kvůli pohlaví. Aktivistky se domnívají, že státní orgány mohou někdy klasifikovat femicidy jako obecné vraždy, aby uměle snížily statistiky vražd žen.
