Radnice bavorské vesnice udělila čestné občanství nacistickému vůdci před celými osmdesáti lety a po druhé světové válce tato informace upadla v zapomnění.
Před nedávnem ovšem jeden z archivářů objevil dokument svědčící o tom, že čestné občanství v roce 1933 Dietramszell udělil říšskému kancléři současně s tehdejším prezidentem Paulem von Hindenburgem. Mimochodem, bylo to právě v tomto roce, kdy se v Německu dostala k moci Hitlerova nacistická strana NSDAP.
Odhalení vyvolalo poprask a radní se jali rozhodovat o odebrání pocty Hindenburgovi i Hitlerovi. Nicméně první hlasování skončilo nerozhodně a na radnici se snesla vlna odsuzujících reakcí z nejrůznějších kruhů, včetně vysoce postavených politiků.
Kostlivci ve skříni
V úterním hlasování všech 21 radních rozhodlo, že o čestné občanství přijde Hitler i prezident, který ho před osmdesáti lety jmenoval kancléřem. Rozhodli se tak po emotivní výpovědi ženy, která během holokaustu přišla o rodinu. Osm radních, kteří se původně postavili proti, se hájilo tvrzením, že není na nich, aby přepisovali historii.
List The Times k tomu podotkl, že Dietramszell není jedinou vesnicí, která nachází kostlivce v podobě čestného občanství pro Hitlera ve skříni. "Tisíce německých komunit padlo Hitlerovi k nohám, když se stal führerem a kancléřem, a daly mu čestné klíče od svých měst," uvedl britský deník na svém webu.
Měsíčně v archivech objeví podobnou kaňku v historii v průměru pět německých měst, která pak obvykle hlasují o odnětí občanství muži, jenž zapříčinil smrt milionů lidí. Například město Münsing, jenž leží nedaleko Dietramszellu, hlasovalo o stejné věci před několika dny. Bez diskuze Hitlera pocty zbavili.
