„Odmítám uznat, že by se činy z Mannheimu, Solingenu, Magdeburku a Aschaffenburgu měly stát novým normálem,“ řekl na tiskové konferenci Merz. Odkazoval přitom na čtyři útoky z posledního méně než roku, které spáchali v Německu imigranti.
Podle Merze německá imigrační a azylová politika ztroskotala. V první den případného nástupu do funkce kancléře by proto ministerstvu vnitra nařídil „trvale kontrolovat německé státní hranice se všemi našimi sousedy“. Německo od poloviny loňského září zavedlo kontroly na celé své pozemní hranici, v současnosti jsou u Evropské komise nahlášené do poloviny března. Hranice s Českem, Polskem a Švýcarskem kontroluje Berlín už od října 2023, pomezí s Rakouskem dokonce už od roku 2015.
 |
Merz řekl, že jeho opatření by znamenalo faktický zákaz vstupu do Německa všem, kteří k tomu nemají potřebné dokumenty. Před takovým postupem dříve varovaly nynější vládní strany – sociální demokraté (SPD) a Zelení. Podle nich by to totiž vyvolalo v Evropě dominový efekt. Merz by chtěl také zefektivnit deportace, mimo jiné zavedením deportačních vazeb.
Ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že změny v ochraně německých hranic, které Merz navrhl, nejsou v souladu s evropským právem.
Afghánec v Německu ubodal dítě u školky, usmrtil i muže, jenž je chránil |
Loni v květnu zabil neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu na náměstí v Mannheimu na jihozápadě Německa nožem 29letého policistu a další lidi zranil. V srpnu 26letý neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech v Solingenu nožem zabil tři lidi a dalších osm zranil.
Na konci prosince v Magdeburku najel 50letý saúdskoarabský lékař vozem do davu na vánočních trzích. Zabil šest lidí a téměř 300 zranil. Ve středu pak 28letý Afghánec v bavorském Aschaffenburgu napadl skupinu dětí, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Další dvouletou holčičku a 61letého muže zranil.
Protestní akce po útoku Afghánce v bavorském městě Aschaffenburg (22. ledna 2025)
Muže podezřelého z útoku v bavorském Aschaffenburgu vyšetřující soudkyně prozatím poslala do psychiatrické nemocnice. Tuto informaci uvedla německá tisková agentura DPA.
Podle Merze jsou všechny čtyři útoky podobné, i když se v mnohém liší. Středeční čin v Aschaffenburgu odmítl označit za teroristický čin, podle něj se jednalo o čin psychicky narušeného pachatele. „Tento čin se ale stal podle určitého vzorce,“ řekl. Vzorcem je podle něj to, že pachatelé do země přišli hledat ochranu či lepší život ze zahraničí. Kancléř Olaf Scholz označil ve středu čin v Aschaffenburgu za teroristický.
Afghánec, který je ve vazbě kvůli středečnímu činu, podle Merze do Německa přicestoval v roce 2022 přes Bulharsko. V jeho případě – jako v mnoha jiných – ale selhala snaha jej do této země vrátit na základě pravidel takzvaného dublinského systému. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
To se ale nepodařilo. Loni v prosinci muž úřadům oznámil, že se chce dobrovolně vrátit do vlasti. Proč na děti zaútočil, není jasné. Podle bavorských úřadů ale trpěl psychickou nemocí, na kterou bral i léky. Několikrát byl také v psychiatrických léčebnách.
Spor o vinu
Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann, který je členem CSU, na tiskové konferenci uvedl, že za nepovedenou deportaci může Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), který podléhá spolkovému ministerstvu vnitra. Šéfka rezortu Faeserová to odmítla a řekla, že se „zjevně něco pokazilo v Bavorsku“ a reakce z Mnichova, který se snaží zodpovědnost přehodit na spolkovou vládu, je „udivující“. Německo čekají za měsíc předčasné parlamentní volby, útok v Aschaffenburgu se tak nepochybně stane i tématem v předvolební kampani.
Německé spolkové volby 2025 |
Ministryně nicméně uznala, že dublinský systém nefunguje. Podle dublinských pravidel je za vyřízení žádosti o azyl zodpovědná ta země EU, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. Faeserová také zdůraznila, že Berlín dělá vše pro to, aby do Afghánistánu deportoval trestané migranty. Podle ní se to Německu podařilo jako jediné zemi v Evropě. První a zatím poslední deportační letadlo do Afghánistánu nicméně odletělo už loni v srpnu.
