„Myslím, že se to může podařit, budeme pracovat velmi rychle, velmi intenzivně,“ řekla novinářům Merkelová krátce před zahájením rozhovorů v berlínské centrále sociálních demokratů. „Němci mají nárok na to, aby to šlo rychle,“ poznamenal zase Schulz, podle něhož musí stačit pět dnů k tomu, aby bylo jasné, jestli je možné pokročit k vlastním koaličním rozhovorům.
V Německu koaličnímu vyjednávání tradičně předcházejí takzvané sondovací rozhovory. CDU/CSU a SPD je chtějí ukončit už ve čtvrtek, nejpozději v pátek. O zahájení jednání o konkrétní podobě koaliční smlouvy by pak rozhodovala předsednictva CDU a CSU a stranický sjezd SPD, který je plánován na 21. ledna. Vůdci všech tří stran věří, že se během rozhovorů podaří zabránit únikům informací, účastníci proto mají do jeho konce zákaz dávat médiím rozhovory.
Vzhledem k tomu, že by výsledek koaličních rozhovorů museli sociální demokraté, z nichž řada pokračování dosavadní velké koalice odmítá, schválit ve vnitrostranickém referendu, neočekává se, že by nová vláda vznikla dříve než v březnu. Už teď přitom politici při vytváření vlády po zářijových parlamentních volbách překonali všechny dosavadní časové rekordy.
I proto je na šéfech CDU/CSU a SPD vidět odhodlání domluvit se. „Musíme se dohodnout,“ prohlásil dnes dokonce předseda bavorské CSU Seehofer. „Musíme méně mluvit a více pracovat,“ poznamenal také politik, jehož strana ještě v posledních dnech hlasitě propagovala návrhy v oblasti uprchlické politiky, s nimiž sociální demokracie nesouhlasí.
Schulz požaduje „obnovu země“
Vedle migrace se očekávají spory například také v otázce daňové, důchodové nebo zdravotní politiky. Že vyjednavači, kterých je celkem 39, musí překonat řadu problémů, naznačila i Merkelová. „Jdu do těchto rozhovorů optimisticky, ale je mi jasné, že před námi v příštích dnech leží obrovský kus práce,“ uvedla. Za zásadní považuje položit předpoklady pro vytvoření stabilní vlády a pro to, aby se v Německu i za pět či deset let žilo dobře, bezpečně a v demokracii.
Své priority naznačil i předseda sociálních demokratů Schulz, který požaduje „obnovu“ země zvýšením investic do infrastruktury, vzdělávání, bydlení nebo zdravotnictví. „Nový čas potřebuje novou politiku,“ podotkl muž, který svou stranu po propadu v parlamentních volbách chtěl odvést do opozice.
Listopadový krach rozhovorů o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými ale vedl ke změně jeho postoje, a je tak možné, že v Německu vznikne už třetí velká koalice za poslední čtyři volební období. Před nástupem Merkelové do čela vlády v roce 2005 přitom v Německu od druhé světové války vládla velká koalice jedinkrát.