O dohodě Angely Merkelové, Vladimira Putina, Françoise Hollanda a Petra Porošenka jako první informoval ruský prezident. „Dokázali jsme se dohodnout na hlavních bodech,“ uvedl Putin podle Reuters.
Podle něj by Ukrajina měla také přijmout ústavní změny, které by zaručily dodržování práv obyvatel východu země. Dosažení „globální dohody o příměří a globálním politickém urovnání ukrajinské krize“ následně potvrdil i francouzský prezident Hollande. Před politiky je ještě mnoho práce, přesto je ale reálná šance, že se situace na Ukrajině zlepší, dodal.
Obdobně se vyjádřila i německá kancléřka. „Nemáme žádné iluze, je před námi ještě mnoho, mnoho práce,“ řekla Merkelová s tím, že přesto vidí „záblesk naděje“. Ocenila také ukrajinského prezidenta, který podle ní udělal vše pro to, aby krveprolití na Ukrajině skončilo. Boje si za deset měsíců vyžádaly přes 5 300 životů.
„Nejdůležitější je, že se Moskva s Kyjevem dohodla na příměří,“ dodal německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Některým se to nebude zdát dost. Také bychom si přáli víc, ale toto je, na čem se prezidenti Ruska a Ukrajiny dokázali shodnout,“ komentoval výsledky jednání.
Separatisté se zdráhali podepsat dohodu, Putin je přesvědčil
Podle Reuters závěrečný dokument navrhuje také vytvoření bezpečnostní zóny. Do konce roku 2015 by Ukrajina měla převzít plnou kontrolu nad svou hranicí s Ruskem a všichni zahraniční vojáci by se měli ze země stáhnout, sdělil Porošenko.
Podle ruské agentury TASS oba separatističtí prezidenti z Donbasu Alexandr Zacharčenko a Ihor Plotnickij nejprve odmítli podepsat dohodu o urovnání konfliktu, kterou jim státníci předložili.
Separatisté požadovali, aby se ukrajinská armáda stáhla ze strategického města Debalceve, které leží na významném železničním uzlu. Zacharčenko a Plotnickij však nakonec závěrečný dokument podepsali, uvedl Hollande. Podle Merkelové je k tomu přiměl Putin. „ Ke konci prezident Putin vyvinul tlak na separatisty, aby souhlasili s příměřím od sobotních 24 hodin, respektive nedělní nulté hodiny,“ uvedla kancléřka.
Putin také uvedl, že by již brzy měla být z ruského vězení propuštěna ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, která ve vazbě již přes šedesát dní drží hladovku (více čtěte zde).
Jednání trvala celou noc
Státníci přerušili jednání jen jedinkrát, aby se společně vyfotografovali. Většinu času jednali pouze ve čtyřech, na určitý čas se k nim však přidali i členové jejich delegací. „Dovnitř nosí jídlo zabalené ve fólii, ven prázdné talíře,“ hlásili z haly v honosné budově uprostřed Minsku unavení novináři.
Podle kremelských diplomatů Putin za patnáct let své kariéry ve vrcholných funkcích tak dlouhé mezinárodní jednání zřejmě nezažil. Do Paláce nezávislosti státníci dorazili už ve středu kolem čtvrté hodiny odpoledne středoevropského času. Jednání však začalo až kolem půl sedmé večer.
Putinův poradce Vladislav Surkov označil ještě pozdě večer rozhovory státníků za výborné, stejně jako ruský ministr zahraničí: „Jednání pokračuje aktivně, jde to lépe než super,“ řekl Sergej Lavrov ruské agentuře TASS před jedenáctou hodinou večerní SEČ (více o středečním jednání čtěte zde). Summit i přesto pokračoval přes noc.
Merkelová, Hollande a Porošenko navíc hned po jednání v Minsku odletěli na summit prezidentů a premiérů zemí EU, jehož se za Česko účastní předseda vlády Bohuslav Sobotka. Jednání začne v 15 hodin.
Jednání ve středu začalo podáním rukou: