Kjótský protokol, který vyprší v roce 2012, se do dějin velkým písmem nezapíše. USA se k němu odmítly přidat, prý je příliš přísný. A zatím nevypadá, že by se ten odpor chystaly přehodnotit.
Proto stále chybí celosvětová dohoda o tom, jak čelit emisím, které zřejmě přispívají k tomu, že Evropa zažívá nejteplejší zimu za několik staletí. Nebo že ledovce v Grónsku tají tak rychle, že kartografové nestíhají vnášet na mapy nové ostrovy, které se objevují.
EU však na protokolu trvá. Před pár dny zveřejnila strategii, která kjótský přístup -tedy to, že každý evropský stát včetně České republiky má na emise limit -ještě přitvrzuje, a to až do roku 2020.
Teď platí, že EU chce do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů o 8 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise však přišla minulý týden s plánem, který jde až k roku 2020.
Do té doby by měly země EU snížit emise oxidu uhličitého, který vzniká třeba při spalování fosilních paliv, o 20 procent. A spotřeba energie by měla klesnout o pětinu.
Přijde kancléřka o iluze?
Jestli budou nové limity závazné, závisí na tom, zda se k nim přihlásí členské země EU na summitu v březnu.
Pokud Angela Merkelová soudí, že by se i Spojené státy mohly tímto směrem vydat, už příští úterý možná zjistí, že to jsou iluze. Ten den totiž přednese americký prezident George W. Bush svůj každoroční projev o stavu Unie.
Jak už prosáklo z Washingtonu, jedním ze stěžejních bodů projevu bude právě otázka klimatických změn. "Nápadem zavádět limity se opravdu nezabýváme," řekl v debatě s novináři o tom, co v úterý zazní, mluvčí Bílého domu Tony Snow.
Bush místo toho položí důraz na investice do obnovitelných zdrojů energie, například do výzkumu automobilů spalujících vodík.
Úskalí globální debaty
Debata o oteplování se vede především kolem otázky, do jaké míry je způsobeno lidmi. O tom nejsou pevná, obecně akceptovaná data. Například Kjótský protokol vychází z hypotézy, že emise k oteplování přispívají rozhodující měrou.
