„Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová.
„To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ zdůraznila kancléřka v Berlíně při vzpomínce na vysídlence a běžence. Ze zemí střední a východní Evropy bylo po druhé světové válce odsunuto kolem 12 milionů Němců.
Šéfka německé vlády v souvislosti s poválečným odsunem Němců hovořila o „hořké nespravedlnosti“. „Až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o život,“ poznamenala také. Další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a začít nový život ve válkou zničené zemi.
Jenom z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců, z nichž velká část se postavila na stranu nacistického režimu. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců.
Migrace je naše největší výzva
Šéfka německé vlády využila mezinárodního dne uprchlíků, aby se vyjádřila k současné krizi v německé vládě. Podle ní se nesmí zapomínat na lidský rozměr migrace. Zdůraznila také, že by se migrace měla řešit celoevropsky, a ne kroky, které zatíží ostatní. Podle pozorovatelů tím narážela na návrh ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) vracet část migrantů rovnou z německých hranic.
„Nesmíme nikdy zapomenout... že jde pořád o lidi,“ řekla Merkelová k současným jednáním o migrační problematice, z nichž se podle ní takový pohled možná vytrácí. „Velká většina prchajících jsou oběti,“ podotkla také.
O tom, že by humanita měla stát v popředí, hovořil trochu překvapivě i Seehofer, který je obecně zastáncem tvrdší migrační politiky.
Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní, míní expert |
Jinak byl ale z projevu Merkelové nadále patrný její rozdílný pohled na migraci, který se v posledních dnech jasně ukázal především v rámci sporu o vracení části běženců z německých hranic. Takové opatření požaduje Seehofer, Merkelová ho zatím jako jednostranné odmítá.
Kancléřka znovu poznamenala, že by nebylo dobré, aby „každý rozhodoval na úkor ostatních“. „Migrace je evropská výzva, v tuto chvíli možná naše největší výzva,“ řekla také Merkelová, podle níž nyní jde o soudržnost Evropské unie.
Právě s dalšími evropskými státy chce kancléřka řešit i otázku vracení běženců z německých hranic. Bavorská CSU jí na příslušné dohody dala v pondělí dvoutýdenní ultimátum. Když Merkelová neuspěje, chce pak CSU začít z hranic vracet běžence, kteří už o azyl požádali v jiné zemi EU. V tu chvíli by na německé politické scéně mohlo dojít k dalšímu vážnému střetu.
Zeman hluboce nesouhlasí
S výrokem Merkelové „hluboce nesouhlasí“ český prezident Miloš Zeman. „Reakce pana prezidenta: Hluboký nesouhlas!“ napsal Ovčáček agentuře ČTK. Předtím na Twitteru poukázal na postupimskou konferenci z roku 1945, na níž spojenci legitimizovali odsun německého obyvatelstva ze středoevropských zemí.
„Já myslím, že takový výrok je absolutně nepřijatelný a odmítám ho hlavně v období, kdy si připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Já mám pocit, že v Německu probíhá nějaký vnitropolitický boj a je velice nešťastné, že se jitří staré rány, které jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Podle českého ministerstva zahraničí kancléřka svým vyjádřením nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace. „Výrok kancléřky Merkelové pochází z projevu na Dni připomínky útěku a vyhnání. V tomto kontextu je také třeba výrok vnímat,“ uvedlo ministerstvo.
„Nejde o polemiku s německými sousedy a nikterak ani nezpochybňuje podstatu Česko-německé deklarace. Podstata deklarace spočívá ve stanovení historické kauzality a v oboustranném odmítnutí vznášet právní nároky, které by vyplývaly z komplikované minulosti,“ dodala česká diplomacie.
Podobný postoj mají i Piráti. „Už v roce 1997 byla přijata Česko-německá deklarace, která připouští, že obě strany mohou mít různý pohled na minulost, ale nechtějí tím zatěžovat své budoucí vztahy. To platí a tím se budeme řídit. Výrok paní Merkelové tedy chápu jako součást vnitroněmecké debaty, která pro nás nemá význam,“ uvedl pirátský poslanec Mikuláš Peksa.
K názoru Angely Merkelové se vyjádřil také předseda ODS Petr Fiala:
Vytahování věci z minulosti a jejich jednostranná interpretace rozhodně nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů. https://t.co/YrThCUqi6d
Angela Merkelová se snaží uhasit nejhorší politickou krizi své vlády
