Čtvrtek bude pro Ursulu von der Leyenovou dnem, kdy se rozhodne o její politické budoucnosti. Nejde jí o nic menšího než obhajobu postu šéfky Evropské komise. Koalice lidovců, sociálních demokratů a Obnovy Evropy by jí měla dát jistotu 400 hlasů, minimum pro zvolení je 361. Jenže hlasování, které proběhne v jednu hodinu odpoledne, je tajné.
Europoslanci se tak v mnoha případech nenechávají svazovat nepsanými dohodami v jejich frakci, kolem deseti procent vždy hlasuje „podle svého“. Jistá obhajoba pro současnou šéfku je tak rázem pryč. Lídři unijních zemí ji už s rezervou podpořili, v Evropském parlamentu však v posledních dnech hledá spojence na všech frontách.
Klíčovou postavou bude italská premiérka Giorgia Meloniová, která hraje i o svou politickou budoucnost, alespoň co se týče celoevropského vlivu. Její Bratři Itálie mají v europarlamentu 24 křesel, domovská frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) pak 78, a to už je slušná porce hlasů. Jenže Meloniová je pochopitelně nechce dát zadarmo. Za svou přízeň by ráda některou z vlivných funkcí nejen pro sebe, jde jí o zájmy Itálie.
Už na summitu lídrů členských zemí byla nejvzpurnějším hlasem proti von der Leyenové. Nejužší kruh vlivných v čele z Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem a předními figurami z okolí šéfky Evropské komisařky ji mezi sebe nepustil. Meloniová se, eufemisticky řečeno, urazila a svým věrným z ECR zatím nedala pokyn, aby von der Leyenovou při čtvrtečním hlasování podpořili.
Rozhádané vlivné političky se v úterý sešly na jednání za zavřenými dveřmi. Von der Leyenová debatu s italskou premiérkou popsala jako „velmi intenzivní“, konkrétní závěry si však z rozpravy neodnesla. Je takřka jisté, že Meloniová nedokáže zkrotit všechny europoslance ze své frakce, i zlomek z hlasů by však současné šéfce Evropské komise pomohl.
Dilema pro Meloniovou
Podle Marca Valbruzziho, politologa z Neapolské univerzity, stojí Meloniová na pomyslné politické křižovatce. „Právě teď se rozhoduje o její politické budoucnosti. Buď se chytí příležitosti a stane se součástí většiny výměnou za hlas pro současnou šéfku Evropské komise, nebo zůstane na okraji dění, čímž by se dostala do nelichotivého postavení,“ uvedl pro list Politico. Jak ukázalo úterní rozdělování funkcí v Evropském parlamentu, takzvaný cordon sanitaire stále není jen pojmem dávné historie, Patrioti pro Evropu to mohou potvrdit.
Fronty na oběd i bloudění ke kanceláři. Štrasburk Čechy první den potrápil |
Pro Meloniovou jde o nezáviděníhodné dilema. Palec nahoru pro von der Leyenovou jí upevní pozici vlivné evropské političky, navíc posílí i pozici Itálie. V očích bruselských mocných stoupne, na domácí scéně jí to však může uškodit. Do premiérského postu se dostala mimo jiné kvůli kritice Evropské unie, ne náhodou jsou její Bratři Itálie v koalici s Ligou Mattea Salviniho, která našla na evropském poli útočiště u Babišových Patriotů. Ti se už nechali slyšet, že pro von der Leyenovou ruku rozhodně nezvednou.
Salvini měl Meloniové údajně vyhrožovat. „Pokud bude hlasovat pro von der Leyenovou, skončila,“ prohlásil podle zdrojů několika italských deníků. Salvini následně tyto spekulace popřel, dobře však ví, že bez jeho podpory Meloniová nemůže vládnout. Jenže dobré vztahy s šéfkou Evropské komise jsou pro Itálii pro následující roky klíčové.
Meloniová je kvůli nelichotivé ekonomické situaci své vlasti závislá na pomoci z Bruselu, což se ukázalo i během covidových let. Paradoxně by tak měla u unijního kormidla chtít spíš levicové smýšlející šéfku. S výrazným úspěchem krajní pravice v červnových eurovolbách se situace zalekl i Mezinárodní měnový fond a zadluženým zemím zpřísnil podmínky s očekáváním, že solidarita Bruselu s větším vlivem pravicových uskupení klesne.
Silné portfolio pro Itálii
Nedávné výroky von der Leyenové naznačují, že by se s italskou premiérkou na poslední chvíli mohla domluvit. Zacouvala v celé řadě programových bodů, které Meloniová kritizovala. Ať už jde o nelegální migraci, zájmy zemědělců či Green Deal.
To však italským europoslancům z ECR pochopitelně nestačí, po šéfce Evropské komise požadují „silné portfolio“, jak se honosně označuje rozdělení vlivných funkcí v Evropské komisi. V ideálním případě si představují post komisaře pro rozpočet či pozici komisního místopředsedy čí výkonného místopředsedy.
Patrioti pro Evropu v izolaciCordon sanitaire se stal při úterním hlasování v Evropském parlamentu noční můrou pro Patrioty pro Evropu. Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit uplatňovat toto pravidlo, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v europarlamentu žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie. Výsledkem je, že mezi 14 místopředsedy nového Evropského parlamentu vzešlého z červnových voleb se neobjeví žádný ze zástupců nově vzniklé frakce. „Beru to jako zkoušku demokracie. Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou dHondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu,“ uvedla po hlasování europoslankyně za ANO Klára Dostálová. Ve středu europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku zvolili pět kvestorů, kteří jsou součástí vedení europarlamentu. Žádný český zástupce mezi nimi není, jednou z kvestorek je ale Slovenka Miriam Lexmannová z nejsilnější frakce Evropské lidové strany. Kvestoři jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu, jsou členy předsednictva s poradním hlasem. Pět kvestorů spolu s předsedou a 14 místopředsedy tvoří vedení Evropského parlamentu. Zdroj: ČTK |
Politické handrkování bohužel ve čtvrtek odpoledne nedostane jasné rozřešení. Hlasování v Evropském parlamentu je tajné, lze z něj však vyčíst mnohé. Pokud von der Leyenová výrazně překoná minimum 361 hlasů, Meloniová ji zřejmě podpořila. V takovém případě Meloniová dodrží to, co slibovala před volbami: „Pro Itálii vybojuji v Bruselu co nejvíc.“
Proti současné šéfce Komise hraje fakt, že její koalice nemá plán B. Pokud nezíská minimum nutné pro zvolení, Evropský parlament zažije bezprecedentní situaci a nastane chaos. Unijní lídři se budou muset shodnout na novém kandidátovi a opět ho předhodí europoslancům ke schválení. S válkou na Ukrajině i blížícími se volbami v USA je přitom nestabilita tím posledním, co Evropa potřebuje.
17. září 2023 |
