„František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil Jorge Mario Bergoglio po svém zvolení, proč si jako papež vybral jméno podle zakladatele řádu františkánů. Jeho cílem bylo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a sloužila nemajetným a lidem na okraji společnosti.
Sám šel od začátku příkladem. Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat. Uspořádal pro ně také soukromou prohlídku Sixtinské kaple a v listopadu 2017 pozval sedm tisíc bezdomovců na hostinu do Vatikánu.
Na Zelený čtvrtek v roce 2013 sloužil mši v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy dvanácti delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže poprvé.
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům. Než v jednadvaceti letech vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969, biskupem v roce 1992 a kardinálem byl jmenován v únoru 2001.
V letech 1973 až 1979 byl mimo jiné provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu; od roku 1980 do roku 1986 pak rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguelu. Po zvolení papežem se v médiích objevily pochybnosti, zda nenesl morální odpovědnost za porušování lidských práv, jehož se v letech 1976 až 1983 dopouštěla v Argentině vojenská junta. Jeho spolupracovníci i představitelé argentinské justice to ale odmítají.
Prvním papežem z amerického kontinentu se stal 13. března 2013. Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století.
Často se obracel k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazoval kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář byla podle mnohých symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve. Obnovit důvěru v církev se snažil pokorným a spontánním chováním a zaměřením na ty nejchudší a nejslabší.
Ve svém úřadu papež František nezahálel. Za prvních deset let ve funkci jmenoval 111 kardinálů a navštívil šedesát zemí včetně Slovenska, kde se setkal s obyvateli romského ghetta Luník IX. Svatořečil své předchůdce Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., také Matku Terezu. A blahořečil i svého předchůdce Jana Pavla I., který zemřel po pouhých 33 dnech ve funkci.
OBRAZEM: Papež, vytaj. Košické ghetto se proměnilo kvůli vzácné návštěvě |
Vyslovoval se i k aktuálním politickým otázkám. Kritizoval íránský režim za tresty smrti nad protivládními demonstranty a vyjádřil obavy z jaderných zbraní, jejichž držení označil za nemorální. V souvislosti s uprchlickou vlnou často hovořil o nutnosti pomáhat lidem prchajícím ze svých domovů. Na jaře 2016 sám poskytl ubytování několika rodinám, které utekly před válkou v Sýrii.
Válku na Ukrajině odsoudil papež František už několikrát a vyzval „ty, kteří mají osud války ve svých rukou“, aby s ní přestali. Hned po začátku invaze odmítl tvrzení Ruska, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“. Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“ a katolíky nabádal k solidaritě a soucitu s ukrajinskými uprchlíky. Ukrajina nicméně papeže kritizovala, podle ní nikdy Rusko dostatečně neodsoudil jako agresora. Loni v březnu například pohněval Kyjev prohlášením, že by Ukrajina měla „mít odvahu vyvěsit bílou vlajku“.
Poprvé v historii. Papež jmenoval do úřadu vatikánského prefekta ženu |
Díky jeho liberálnějšímu přístupu se uvolnila pravidla pro ústřední správu římskokatolické církve a laici včetně žen mohli stanout v čele důležitých orgánů. V červenci 2022 poprvé jmenoval ženy do Kongregace pro biskupy. Do této instituce také poprvé usedla žena, která je laická věřící.
V březnu 2021 papež František nařídil kvůli covidové krizi snížit platy kardinálům o deset procent. Také schválil protikorupční opatření, které zakazuje zaměstnancům a funkcionářům Vatikánu přijímat v souvislosti s výkonem své funkce dary v hodnotě vyšší než 40 eur (necelých 1000 Kč). V témže roce schválil pravidla, která umožňují prvoinstančním vatikánským soudům zabývat se obžalobami v trestních věcech vznesených proti kardinálům a biskupům; předtím je mohl soudit jen vyšší soud složený z kardinálů. Na základě těchto nových pravidel začal proces se skupinou obžalovaných ze zpronevěry vatikánských financí a z podvodů.
V říjnu 2020 papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství, a učinil tak jako dosud první hlava katolické církve. V prosinci 2019 zase svým nařízením zrušil takzvané papežské tajemství, které se dosud využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími. Na základě toho se katolická církev nyní potýká s lavinou odhalení, které se týkají těchto případů.
