Mekong má z historického hlediska takřka mystickou pověst. Řeka, která pramení na tibetských náhorních plošinách ve výšce 5200 metrů, se z drobného potůčku mění v běsnící živel. Do podoby poklidné vodní masy se vrací až za hranicemi Číny.
MekongŘeka Mekong protéká Čínou, Laosem, Kambodžou a Vietnamem a také tvoří hranici Laosu s Barmou a Thajskem. Je největší řekou na poloostrově Zadní Indie a také jednou z nejvýznamnějších světových řek, 10. nejdelší řekou světa a 10. největší z hlediska objemu průtoku. Její odhadovaná délka je 4350 kilometrů. Povodí má rozlohu 795 000 km². Zdroj: Wikipedia |
V Kambodži a Laosu připomíná nekonečně širokou dálnici, jejíž biodiverzita je zdrojem potravy pro miliony lidí. Nejen v Kambodži a Laosu, ale také v Thajsku a Vietnamu. Není divu, že místní Mekongu přezdívají „Matka řek“.
Podnikavci však v Mekongu spatřují nevyužitý potenciál. V budoucnu by chtěli zkrotit sílu vodních proudů a na řece vybudovat soustavu přehrad a na ně navázaných vodních elektráren (na mapu plánovaných přehrad se můžete podívat zde). Čína plánuje nebo už zahájila výstavbu 14 velkých betonových přehrad. Šest dalších pak již v minulosti zahájilo provoz. Za hranicemi Číny si přitom řeka až do dnešních dní zachovala svou přirozenou podobu bez většího technologického zásahu člověka. A další přehrady přibudou dál po proudu - Laos jich plánuje devět, Kambodža dvě.
Potenciál Mekongu je pro tyto země obrovský. Chudé státy vidí v produkci zelené elektrické energie šanci na velké zisky. Laos se chce stát největším dodavatelem elektřiny pro celou jihovýchodní Asii. Elektřinu by rád prodával mimo jiné i do Thajska. Příjmy z prodeje elektřiny by se měly v následujících deseti letech stát největší oporou státní kasy, píše The Economist.
Otázkou však zůstává, zda by systém přehrad na Mekongu nepřinesl více problémů než užitku. Přehrazením řek se přetnou migrační cesty ryb. Na nich je přitom závislá značná část populace zdejších států. Problémy by pocítili také farmáři. Jejich produkce by podle všeho klesla, protože by se omezil transport úrodného sedimentu po proudu řeky.
Čína si kupuje vliv v Kambodži. Megalomanské projekty lidem ničí život |
Bez sedimentu lze očekávat výrazný pokles v produkci zdejšího největšího vývozního artiklu – rýže. V roce 2014 Barma, Laos, Kambodža, Thajsko a Vietnam dohromady vyprodukovaly sto milionů tun rýže, což je asi 15 procent veškeré světové produkce. Zejména díky ideálním podmínkám, které zdejším zemědělcům zajišťuje vysoce úrodný říční sediment, píše server Global Risks Insights.
Na poplach bijí také ochránci životního prostředí. Varují, že vybudováním přehrad by zcela jistě utrpěla i zdejší fauna a flora. Mekong a jeho okolí totiž disponuje výjimečnou biodiverzitou. Žije zde na 2500 druhů zvířat a 20 tisíc typů rostlin, píše The Economist. Mnohé z nich jsou velmi citlivé na rozkolísanost životního prostředí. Změny v říčním proudění a mikroklimatu okolo přehrad mohou spustit dominový efekt napříč zvířecími i rostlinnými společenstvy.
Vůbec největším problémem je však koordinace při stavbě přehrad napříč dotčenými státy. Jedna přehrada na Mekongu by nepředstavovala žádný výraznější problém. S vybudováním takzvaných rybích přechodů by naopak přinesla téměř výhradně pozitiva. V souvislosti s Mekongem se však nemluví o jedné přehradě, ale celkem o 25.
Čína postaví superdálnici Pákistánem, získá přístup k Indickému oceánu |
O spolupráci mezi státy by se měla podle původních plánů starat Mekongská říční komise. Ta však nemá po legislativní stránce žádné nástroje, kterými by mohla vymáhat kooperaci. Problémem je také fakt, že v ní nesedí žádný zástupce Číny. Podle dosavadních plánů komise by přehrady neměly začít růst dříve, než za deset let. Ideálně po provedení studie dopadů na životní prostředí a efektivnosti vybudování vodních elektráren.
Rozumný pohled však naráží na tunelové vidění jednotlivých vlád. Vidina zisku je nadřazená dopadům na krajinu i životy milionů lidí. Ochránci životního prostředí varují, že případné škody na citlivém ekosystému Mekongu by mohly být nezvratné. Matku řek, která byla tichým svědkem mocenských sporů a válek v regionu, v následujících letech zcela jistě čekají velké výzvy. V krajním případě se může stát smutným symbolem bezohledného technologického pokroku.
Podívejte se na dokument o výstavbě kontroverzních přehrad na Mekongu:
