Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolková země na severovýchodě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 1,6 milionu obyvatel a ze 16 spolkových zemí nejnižší hustotu zalidnění. Největšími městy jsou Rostock se zhruba 200 tisíci obyvatel a metropole Schwerin se 130 tisíci. K urnám může v neděli přijít 1,3 milionu voličů, poprvé jsou mezi nimi i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Ve Schwerinu svůj hlas odevzdali zemská premiérka Manuela Schwesigová i její hlavní vyzývatel z AfD Leif-Erik Holm. Holm řekl, že je stále optimistou a věří, že se jeho strana stane nejsilnější silou.
Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. Podle politologa Wolfganga Muna z Rostocké univerzity jsou ale v jejích řadách stejně radikální postavy jako kdekoli jinde, řada z nich vyšla z neonacistické scény. Kandidát AfD na zemského premiéra Holm je sice umírněný, podle Muna ale v posledních letech přišel ve straně o vliv ve prospěch radikálního křídla.
Od roku 1998 je hlavní vládní silou v Meklenbursku-Předním Pomořansku SPD. Její současné premiérce Schwesigové se v posledních týdnech podařilo náskok AfD v průzkumech výrazně snížit. Podle posledního průzkumu pro stanici ZDF dokonce SPD o procentní bod nad AfD vedla. Kdo nakonec volby vyhraje, tak není jasné.
Jisté je naopak, že Merzovu CDU čeká v Meklenbursku-Předním Pomořansku debakl. Poslední průzkumy jí připisovaly jen šest až sedm procent hlasů. To by byl nejhorší výsledek křesťanských demokratů v jakýchkoli zemských volbách od založení spolkové republiky v roce 1949. Není přitom vyloučeno, že nakonec zůstanou pod pětiprocentní hranicí.
Merzovi hrozí tři volební rány v řadě. Bude vrávorat a už se nezvedne, věští experti |
Sociální demokratka Schwesigová nyní Meklenbursku-Přednímu Pomořansku vládne v koalici s Levicí. Podle průzkumu by taková vláda už po volbách většinu neměla. Zvažovanou možností je rozšířit koalici o Zelené. Ti se ale v průzkumech drží kolem pěti procent a není jasné, zda se do sněmu skutečně dostanou. AfD dostatek mandátů na jednobarevnou vládu podle všeho nezíská. Ostatní strany s ní odmítají spolupracovat.
V Berlíně, který je jednou ze 16 spolkových zemí, žije zhruba 3,9 milionu lidí, téměř milion z nich nemá německé občanství. Volební právo má zhruba 2,5 milionu Berlíňanů a i zde letos poprvé mohou volit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
Do 12 hodin hlasovalo podle zemského volebního úřadu 27,9 procenta lidí, tedy více než ve stejnou dobu v posledních volbách v roce 2023. Svůj hlas před kamerami odevzdali lídři kandidátek stran, které mají šanci se do sněmovny dostat. Výjimku tvoří pouze Eralpová, která novinářům místo a čas svého hlasování oznámit odmítla.
V hlavním městě se podle průzkumů o první příčku měly přetahovat Merzova CDU a Levice. V posledním průzkumu agentury INSA měly obě shodně 20 procent hlasů, v průzkumu pro stanici ZDF zveřejněném ve čtvrtek měla Levice 22 procent a CDU o dva body méně.
Křesťanské demokraty vede do voleb relativně málo známý Stefan Evers, který v létě nahradil původního lídra, současného primátora Kaie Wegnera. Ten se kandidatury vzdal kvůli kritice, které čelil za způsob, jakým řešil krizi po lednovém žhářském útoku. Úmyslně založený požár v mrazivých teplotách připravil o elektřinu na několik dní 100 tisíc lidí.
Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státní stranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 v NDR. Do voleb v Berlíně ji vede Elif Eralpová, která by se mohla stát první primátorkou Berlína tureckého původu.
Žena tureckého původu v čele Berlína? Nejlepší reakce na AfD, říká lídryně Levice![]() |
Levice prosazuje mimo jiné vyvlastnění části bytového fondu velkých koncernů. Po volbách by mohla uzavřít koalici se Zelenými a sociálními demokraty. Vyloučená ale není ani koalice CDU, Zelených a SPD. AfD se do berlínské Poslanecké sněmovny rovněž dostane, podle průzkumů s 18 procenty hlasů. Oproti minulým volbám v roce 2023 by tak svůj zisk zdvojnásobila.
Vítězství AfD v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Levice v Berlíně by bylo černým scénářem pro kancléře Merze, který je už nyní rekordně neoblíbený. V nedávném průzkumu agentury INSA ho podpořilo jen 14 procent dotázaných. Výsledky voleb podle německých politologů jeho pozicí otřesou. Nemusí to ale znamenat, že se jej spolustraníci ihned pokusí z funkce vytlačit.
AfD má v celoněmeckém průzkumu poprvé 30 procent, Merzově CDU dál utíká![]() |
Sám kancléř říká, že mu voliči loni dali mandát vládnout čtyři roky a on je hodlá využít k reformám, které budou řešit problémy země. Průzkumy jsou ale neúprosné. Podle těch posledních by konzervativní unie CDU/CSU získala v celoněmeckých volbách jen 18 až 20 procent hlasů. AfD by dostala 29 až 30 procent, a stala se tak nejsilnější stranou v německém parlamentu.





















