Šéf Kremlu žádá Radu federace (horní komoru parlamentu) o předběžný obecný souhlas s vysláním ruských jednotek za hranice. I když se ozývají námitky opozice, tak zákonodárci svoje právo zřejmě bez komplikací předají do rukou prezidenta už za týden na nejbližším zasedání.
Medveděv stroze vysvětluje svůj požadavek na stránkách Kremlu. "Prezident poslal návrh, který by mu měl umožnit dělat rozhodnutí a operativně používat ruské ozbrojené síly za hranicemi. Mohl by tak chránit zájmy Ruska a jeho občany a zároveň udržovat mír a bezpečnost," stojí v prohlášení.
VYSLÁNÍ VOJSK ZA HRANICEVyslání vojáků do zahraničí předem schvalují například parlamenty Česka, Dánska, Maďarska, Německa, Nizozemska, Rumunska, Španělska, Švédska a Turecka, zatímco zákonodárci v Británii, Francii a Polsku tuto pravomoc nemají. Kongres USA schvaluje rozpočet zahraničních operací, její podmínky a prodloužení. |
Bianko šek pro prezidenta
Mluvčí Kremlu Natálije Timaková k návrhu odmítla prozradit další podrobnosti, ale zdroj blízký prezidentovi, který oslovil deník Kommersant tvrdí, že jde jednoduše "o bianko šek pro používání jednotek v zahraničí". Kreml se netají s tím, že změny souvisejí s loňským konfliktem v Gruzii.
Až dosud má podle ústavy Rada federace schvalovat každou žádost o nasazení ruských vojsk za hranicemi země.
Pozorovatelé tvrdí, že loajální parlament nikdy prezidentovi neházel klacky pod nohy, a tak je navrhovaná změna vlastně jen formální.
Kritici Kremlu ale upozorňují, že je v ohrožení i ruská ústava. V článku 102 se totiž píše, že s vysláním vojsk musí vždy souhlasit parlament. Jejich hlasy ale zůstanou nevyslyšeny.
Velení armády je spokojené
"Prezidentova žádost sotva vyvolá nějaké nějaké protesty, ačkoliv fakticky jde o změnu ústavy," předpověděl například prokremelský list Izvestija. Naráží i na to, že rozšíření pravomocí, i když v menším rozsahu, schválili senátoři už v říjnu.
Prezidentovo rozhodnutí potěšilo především velení armády. A to i přesto, že se loňské nasazení armády obešlo i bez schválení legislativců. Kreml si totiž zásah obhájil jako obranu už rozmístěných "mírový sil". Vojenskou akcí prý "donutil" Gruzii k míru.
