Norové po 85 letech vyzvedli z moře Amundsenovu loď. Čeká ji plavba domů

  12:10aktualizováno  12:10
Skupina norský nadšenců vyzvedla ze dna moře po 85 letech legendární plavidlo dobrodruha a objevitele Roalda Amundsena. Loď Maud je v překvapivě dobrém stavu. Po vysušení ji z místa jejího dlouhého odpočinku u břehů Kanady přepraví do muzea v Norsku.

Loď Maud je v překvapivě dobrém stavu. Po vysušení ji z místa jejího dlouhého odpočinku u břehů Kanady přepravili do muzea v Norsku. | foto: maudreturnshome.no

Plavidlo dlouhá desetiletí spočívalo na dně zátoky Cambridge Bay. Už v devadesátých letech se o jeho vyzvednutí pokoušelo několik dobrodruhů. Jejich snaha skončila neúspěchem. Před pěti lety se Maud rozhodl zachránit norský umělec Jan Wanggaard společně se svým tříčlenným týmem. „Plánovat jsme začali v roce 2011. Byl to zdlouhavý proces, vyřídit všechny formality,“ sdělil serveru iDNES.cz Wanggaard.

Bílá pláň a promrzlé dlaně. Jak Amundsen dobyl jižní pól

Jádrem jeho týmu je on a další tři spolupracovníci. Na kratší dobu však najímá i další pomocníky. O vyzvednutí lodě se marně pokoušeli už loni. Úspěšný pokus však přišel až nyní. „Letos v červnu jsme dorazili na místo. V červenci zde mizí ledový příkrov a voda opět zamrzá na konci září,“ popisuje Wanggaard.

Na vyzvednutí mohutného plavidla tým okolo Wanggaarda využil složitý systém lan a vzduchových polštářů. Loď začala pomalu stoupat z hlubiny. „Vynořila se ladně a s elegancí, jak se na královnu sluší a patří,“ líčí Wanggaard. Překvapilo ho, v jak dobrém stavu plavidlo je. Jeho vyzvednutím práce teprve začala.

Fotogalerie

„Od poloviny srpna jsme pracovali na čištění vnitřku lodi. Chceme co nejvíce zredukovat její váhu. Je to důležité i kvůli tomu, aby mohla dobře schnout. Veškeré dřevo je nasáklé vodou,“ popisuje Wanggaard.

Poslední plavba domů

V létě 2017 by se Maud měla vydat na svou poslední plavbu domů. Čeká ji přes sedm tisíc kilometrů dlouhá cesta do Norska. Wanggaard ji plánuje umístit do zvláštního muzea, podobně jako další plavidla Amundsena, píše server CNN.

„Příběhy expedice Maud a příběhy samotného Amundsena jsou velmi silné báje o lidech s nezlomnou vůlí a kuráží překonávat hranice a prozkoumávat záhady lidské populace a přírody,“ míní Wanggaard.

Plavidlo bylo vyzvednuto u pobřeží Kanady (červeně).  Převezeno bude do sedm tisíc kilometrů vzdáleného Norska (modře)

Plavidlo bylo vyzvednuto u pobřeží Kanady (červeně). Převezeno bude do sedm tisíc kilometrů vzdáleného Norska (modře)

Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.

Loď Maud pojmenovaná po tehdejší norské královně byla na vodu spuštěna 7. června 1917 ve Vollenu nedaleko Osla. O její křest se postaral sám Amundsen a později se stal jejím kapitánem při plavbě v chladných vodách takzvané Severní mořské cesty. V roce 1925 plavidlo prodal Společnosti Hudsonova zálivu, která ji překřtila na Baymaud a využívala ji k zásobování oblasti. V zimě roku 1926 loď zamrzla v ledu v Cambridge Bay a v roce 1930 šla ke dnu (více o plavidlu najdete v angličtině zde).

Maud byla jednou z trojice ikonických lodí, které pro své expedice využíval i Amundsen. Na plavidla Gjøa a Fram se jezdí dívat lidé z celého světa do muzea v Oslu, které se nachází na dohled svatostánku jiného slavného dobrodruha Thora Heyerdahla.

Amundsen zahynul při pátrání po vzducholodi

Norský polárník Amundsen se proslavil především dobytím jižního pólu, kde stanul jako první člověk na světě 14. prosince 1911 po dramatickém „závodě“ s britským dobrodruhem Robertem F. Scottem. Ten s celou svou výpravou na expedici nakonec zahynul (více o příběhu jeho výpravy zde).

Zapomenuté hrdinky boje o Antarktidu. Bez žen by polárníci neuspěli

Amundsen byl ale úspěšným polárníkem již před touto historickou výpravou. Například v letech 1903 až 1906 na lodi Gjøa jako první proplul Severozápadní cestou od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky na Aljašku. V roce 1926 přeletěl vzducholodí severní pól, který se stal o dva roky později jeho osudem. Při pátrání po zmizelé vzducholodi s Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Amundsen zahynul.

Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928.

Dobyla oba póly. Legenda Fram je symbolem Norska :


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Utajená auta policie lze snadno odhalit. Jejich značky chybí v databázi

Ilustrační snímek

Policejní sledovači mají poněkud nečekaný problém. Je jím nenápadná vyhledávací databáze České kanceláře pojistitelů. V...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Další z rubriky

Trump obchází Kongres. Peníze na mexickou zeď sežene vyhlášením stavu nouze

Prezident Donald Trump oznámil, že vyhlásí stav nouze, aby mohl dosáhnout na...

Americký prezident Donald Trump v pátek oficiálně vyhlásil stav nouze, aby mohl i bez souhlasu Kongresu získat peníze...

Německo řeší zvony s hákovým křížem. Používají se i na den obětí holokaustu

V Německu se stále využívají zvony, které na sobě mají nacistické symboly.

Protestantská církev v Německu čelí obvinění, že porušuje zákaz používání nacistických symbolů. Více než sedmdesát let...

USA chtějí další základny. V Polsku, i na ostrově, kde umírají uprchlíci

Radar, který je součástí systému protiraketové obrany USA. Podobný měl být...

Spojené státy zvažují postavit či udržet své vojenské základny v dalších nejméně třech zemích. Kromě Polska a Iráku i v...

Najdete na iDNES.cz