Pátek 23. října 2020, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. října 2020 Teodor, Theodor

Kyperští maronité vymírají. Na vině je turecká invaze i asimilace mladých

  12:48
Na Kypru už od středověku žije komunita maronitů - křesťanů, kteří kdysi uprchli z Libanonu. Jejich počet se však rok od roku snižuje. Turecká invaze v 70. letech menšinu rozdělila a v severní části ostrova dnes zůstává už jen poslední stovka starousedlíků. Těm nejmladším je přes šedesát a maronité tak postupně vymírají.

Kyperské maronitky během návštěvy papeže Benedikta XVI. v Nikósii. (5. června 2010) | foto: Profimedia.cz

Kypr je už od středověku na křižovatce východního Středomoří a přirozeně přitahoval uprchlíky z Orientu. Časem se tak na ostrově vedle řecké křesťanské většiny usídlily menšiny židů, Arménců, melchitů i maronitů.

Blízkovýchodní křesťané na Kypr utekli v několika vlnách z dnešního Libanonu a Sýrie a podle knihy The Minorities of Cyprus: Development Patterns and the Identity of the Internal-Exclusion přicházeli zhruba od 7. století. Ještě ve 13. století žilo na ostrově asi padesát tisíc maronitů, v dobách Osmanské říše jich však setrvale ubývalo. 

Jednání o Kypru opět skončila krachem, Turecko odmítá stáhnout vojáky

A ubývá dodnes. Zásadní ránu do rodokmene maronitů zasadila turecká invaze v roce 1974, kdy se středomořský ostrov rozdělil na řeckou - uznávanou - a tureckou - dosud neuznanou - část.

Maronité se tehdy ocitli uprostřed konfliktu, ve kterém nebyli ani na jedné straně, který je však i přesto zásadně ovlivnil. Jejich vesnice obsadili turečtí vojáci a až osmdesát procent maronitů se vydalo hledat bezpečí a lepší život na řecký jih. Dnes na celém Kypru žije podle al-Džazíry asi šest tisíc potomků dávných libanonských přistěhovalců.

Řecko-turecký konflikt rozdělil celé rodiny a ti, kteří chtěli navštívit příbuzné v řecké části ostrova, museli až do roku 2003 žádat o povolení. „Život byl osamělý, ale nechtěla jsem to tu opustit. Každý touží být doma,“ vypráví jedenasedmdesátiletá Annetta Maurohanna v kavárně v srdci Kormakitisu. 

Největší maronitská vesnice se stala centrem starousedlíků, kteří odmítli sever opustit. Je jich poslední stovka. „Kam bych chodil? Tady se narodil a zemřel můj otec. Moje matka a mí sourozenci také. Celý život jsem byl zemědělec a všechno co jsem vykonal, jsem vykonal tady,“ popisuje pro al-Džazíru devětaosmdesátiletý Iosif Skordis. Ve vesnici se během týdne líně převaluje čas a slyšet je jen zpěv ptáků. Poslední škola zavřela před osmnácti lety.

Unikátnímu jazyku maronitů by rozuměl i Ježíš

Na doby, kdy jim OSN musela dovážet potraviny, místní neradi vzpomínají. „Tři z mých dcer mi před svou svatbou poslaly zprávu, že nemají peníze na to, aby se vdaly. A já jim žádné nemohl poslat. Hodně jsme tehdy trpěli, a proto se vzpomínkám vyhýbáme,“ líčí Skordis.

Kdysi početná menšina na severu čím dál rychleji vymírá. „Tady ti jsou nejmladší z nás,“ říká muž a ukazuje na partu šedesátníků, kteří právě pod portréty papežů a libanonských politiků hrají karty. Ačkoli umí plynně řecky, povídají si ve vlastním jazyce Sanna - směsi arabštiny a aramejštiny, ale i řečtiny, turečtiny a latiny. 

„Pokud by dnes Ježíš navštívil Kormakitis, rozuměl by asi čtyřiceti až padesáti procentům toho, co by slyšel,“ uvedl před osmi lety maronitský arcibiskup  Youssef Soueif pro server The National. V roce 2010 na ostrov zavítal papež Benedikt VI. a v Nicosii jej tehdy maronitské děti přivítaly právě v jazayce Sanna.

Města duchů a pláže bez turistů. Rozpolcená dovolená na Severním Kypru

I tato unikátní řeč časem zanikne. „Dnes jím mluví asi tisíc lidí, všem je však přes čtyřicet,“ říká předseda organizace Xki Fi Sanna Mihalis Hadjiroussos. Před deseti lety se odborníci pokusili zachovat jazyk, který ovládají jen lidé narození v Kormikitisu, alespoň tím, že mu vytvořili i psanou podobu. 

Mladí maronité se však vymírající jazyk příliš učit nechtějí. „Jedinou cestou, jak můžeme jako komunita přežít a jak můžeme zachránit i naši řeč, je návrat do našich vesnic,“ míní sedmdesátiletý Hadjiroussos. „Pokud se dva tisíce lidí vrátí a zůstanou tady, vzniknou ty správné podmínky pro to, aby se jazykem mluvilo. A aby se lidé mezi sebou brali,“ dodává. 

Především na jihu si totiž maronité vybírají partnery všude jinde, než u maronitů. Do domova svých předků se vrací jen na víkend a postupně se asimilují. Což starousedlíci na tureckém severu nesou s nelibostí.

Tři kdysi zabrané vesnice by jim měli vrátit Turci. Ti to podle serveru Cyprus Mail oznámili loni v červenci. Řekové to však odmítají s tím, že z turecké strany jde o pouhý „komunikační trik“. Maronité tak jsou i po desítkách let „pingpongovým míčkem“ obou stran.

Autor:

Primář z Bulovky: Chtěli bychom zachránit všechny, ale nejde to

  • Nejčtenější

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci

Vláda se na mimořádném jednání rozhodla, že od čtvrtka od 6 hodin uzavře maloobchody a služby, s výjimkou prodejen se...

Protest se změnil v bitku se zraněnými, policie nasadila vodní děla a slzný plyn

Na demonstraci proti vládním opatřením se na pražském Staroměstském náměstí sešly více než dva tisíce lidí. Účastníci...

Prymula odmítl rezignovat navzdory Babišově výzvě. Ať mě odvolá, míní

Ministr zdravotnictví Roman Prymula odmítl přijmout výzvu premiéra Andreje Babiše, aby rezignoval za pochybení, kterého...

Bez roušky a v restauraci. Prymula porušil zákazy, opozice žádá rezignaci

Ministra zdravotnictví Romana Prymulu přistihli reportéři Blesku ve středu v noci u jedné z pražských restaurací. Podle...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Špička epidemie 11. listopadu, opatření zpřísníme, řekl Prymula poslancům

Vrchol druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přijde okolo 11. listopadu, řekl poslancům ministr zdravotnictví Roman...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Bolivijský politik vyzval voliče, ať ho přijdou urazit. Situace se zvrtla

Bolivijský politik Marco Pumari přišel s neobvyklým nápadem. Voliče, nespokojené s jeho umístěním ve volbách, vyzval,...

Kotleba má koronavirus. Dřív ho popíral, teď volá po zavření sněmovny

Lídr slovenské krajní pravice Marian Kotleba se nakazil koronavirem. Předseda Lidové strany Naše Slovensko (LSNS),...

Vůdci Izraele a Súdánu se dohodli na ukončení válečného stavu, sdělil Trump

Izrael se dohodl se Súdánem na normalizaci vzájemných diplomatických vztahů a ukončení válečného stavu mezi svými...

Francouzky v hádce pobodaly dvě muslimky. Špinavé Arabky, křičely na ně

V napjaté atmosféře po vraždě učitele Samuela Patyho se v Paříži odehrál další útok. Dvě Francouzky při něm pobodaly...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...