Co české politiky motivuje se vkládat do vztahů Číny a Tchaj-wanu? Proč je to pro ně tak velké téma?
Navazování vztahů s Tchaj-wanem je nejen důležité z ekonomického hlediska, ale má hodnotovou symboliku. Pro Čínu je hodnota lidského života velmi nízká v porovnání s ekonomickým ziskem, kdežto Tchaj-wan je demokratická země, která se nesnaží nijak ohrožovat další státy. Návrat těchto hodnot do české politiky je namístě.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v telefonátu s Petrem Pavlem vyjádřila přání pravidelně komunikovat. Jak zásadní je, že si prezident evropské země po zvolení v první řadě volá s přední představitelkou Tchaj-wanu?
Zásadní to je, protože když si Cchaj Jing-wen poprvé a dosud naposledy volala s některým z nově zvolených státníků, tak to bylo v roce 2016, kdy mluvila s Donaldem Trumpem, prezidentem USA, které nemají s ostrovem oficiální diplomatické styky. Proto je to takový diplomatický průlom a Pavlův krok si získal ohlas v zahraničí.
Je vhodné, aby si nově zvolený prezident volal s představitelkou státu v tak vypjaté mezinárodní situaci ještě před uvedením do úřadu?
Předávání gratulací je běžným zvykem a že si Petr Pavel jako první státníky vybral Volodomyra Zelenského a Cchaj Jing-wen, je v současnosti velmi symbolické a ne nic nevhodného. Ukrajina je stále ve válce a Tchaj-wan pod intenzivním tlakem Číny, vyjádřit jim podporu je tedy namístě. Snaží se ukázat, že éra Zemanovy politiky končí. Jen musíme velmi pečlivě vážit další kroky.
Na březen plánuje návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová-Adamová. Petr Pavel osobní návštěvu nevyloučil. Je možné, že bude paní předsedkyni doprovázet i prezident Pavel?
Je dost brzy něco takového usuzovat, i když on sám řekl, by se s Cchaj rád setkal. To ale neznamená, že do Tchaj-peje dorazí. Navíc se rozhodně nedá očekávat, že by do Tchaj-peje jel ihned po své inauguraci s Markétou Pekarovou Adamovou, to by bylo opravdu velmi brzy. Ostatní evropští státníci takové kroky nepodnikají. Byl by to ale velmi významný diplomatický čin.
V posledních dnech v českém veřejném prostoru dochází k nejasnostem ohledně pojmů politika a princip jedné Číny. Bližší vysvětlení najdete v článku @sinopsiscz https://t.co/eUBg5wLdPX https://t.co/0lZzAVKb7d
Zajímá mě, kam až může Česko ve vztazích s Tchaj-wanem zajít a kde je ta hranice. Bude přijatelné, tedy i pro Čínu, pokud se Pavel setká s Cchaj například na půl cesty na nějaké konferenci?
Určitě bude rozumnější setkání na půdě třetího státu anebo pozvání na konferenci v České republice než cesta na Tchaj-wan. Dostal by se za hranu mezí vztahů s Čínou.
Zemanovu zahraniční politiku do jisté míry definovalo přesunutí české ambasády z izraelského Tel Avivu do Jeruzaléma. Může se schylovat k ustanovení plných diplomatických vztahů s Tchaj-wanem a tedy založení ambasád na obou stranách?
Určitě ne, myslím, že se o tom ani nediskutuje. To už je extrémně za hranou. Nemusel by to být nejmoudřejší krok. Nelze udělat úplnou otočku od Zemanovy politiky, je třeba rozprostřít kroky v čase.
Co nejhoršího může způsobit v česko-čínských vztazích ona březnová návštěva Pekarové-Adamové? Bude to pouze, stejně jako u návštěvy předsedy Senátu Vystrčila, jen o formálních stížnostech ČLR?
Obvykle to tak s Čínou bývá. Nejradikálnější krok proti nám mohou být sekundární ekonomické sankce, jaké uvalila na Litvu po otevření tchajwanské zastupitelské kanceláře. Měly pramalý efekt i proto, že se Litvy zastala Evropská unie. Patrně ale nelze očekávat, že by se Čína chystala na stejný postup i v našem případě. Vystrčilova návštěva v roce 2020 byla významná událost a Čína tehdy také vyhrožovala a nic se nestalo. Ohledně návštěvy paní předsedkyně pravděpodobně není čeho se obávat.
Čína také reviduje svou diplomacii vlčích válečníků, která má za cíl zlepšit její obraz ve světě a zejména v Evropě, a proto váhá, jak k takovým situacím přistoupit. Telefonát Pavla s Cchaj komentovalo čínské ministerstvo zahraničí tak, že Pavel překročil červenou linii a zranil city čínského lidu. Čekám podobný přístup i tady, aby její vláda neztratila tvář, ale na sankce s největší pravděpodobností nedojde.
Markéta ZáhumenskáJuniorní analytička projektu Sinopsis. Studovala bakalářský program Politologie a Prezentace a ochrany kulturního dědictví na Univerzitě v Hradci Králové. Dnes dokončuje magisterské studium sinologie na Univerzitě Karlově. V roce 2021 získala stipendium na National Chengchi University udílené ministerstvem zahraničí Tchaj-wanu. V Tchaj-peji strávila téměř tři roky. SinopsisMediální projekt neziskové organizace AcaMédia z.ú. ve spolupráci s katedrou sinologie FF UK. Sdružuje odborníky na dění v Číně a nabízí pravidelný přehled komentářů o vnitrostátním vývoji v zemi i o jejích zahraničních vztazích. |
Je pro Česko důležité mít nadstandardní vztahy s Čínou lidovou republikou (ČLR)?
Řekla bych, že ne. Stačí, když budou naše vztahy standardní. Můžeme se podívat na Zemanovu zahraniční politiku, která započala restartem vztahů s ČLR. Ten příklon k Číně vrcholil v roce 2015, kdy na českém trhu začala působit CEFC (dnes již zkrachovalá společnost, jež v Česku vlastnila mimo jiné fotbalovou Slavii – pozn. red.) a zároveň se její předseda Jie Ťien-ming se stal prezidentovým poradcem. O rok později Si Ťin-pching navštívil Českou republiku, se kterým Zeman po celý mandát udržoval těsné vztahy. Nedávno si před koncem jeho mandátu spolu volali a utvrdili tak jejich přátelství.
Když chceme zhodnotit přínos jejich přátelství, stačí se podívat na výši slibovaných investic, které měly z jeho návštěvy tady vzejít. Slib byl 232 miliard korun do roku 2021 a jen za rok 2016 to mělo být 95 miliard. Na realizaci většiny slíbených projektů nedošlo...
Třeba objem investičních peněz činil mezi lety 2016 až 2019 pouhých 8,4 miliardy korun. Zkrátka to všechno nestálo za to?
Určitě ne i třeba při pohledu na členství ve skupině 14+1, které je podobně tristní. Pro Českou republiku z toho nevyplynul žádný reálný zisk a i deficit obchodní bilance s Čínou se rok od roku prohlubuje. V roce 2018 překročil částku 500 miliard korun a v porovnání s Čínou Tchaj-wan v ČR investuje víc už od 90. Let. Máme tu několik tchajwanských firem, které tu vytvářejí pracovní místa, v čele s Foxconnem. Probíhá spousta společných projektů a mnoho se jich chystá, mimo jiné stipendia pro české studenty i v oblasti výroby polovodičů, což bude pro nás velmi přínosné.
Skoro se dá říct, že vztahy s Tchaj-wanem by měly mít větší prioritu než ty s Čínou...
Určitě je namístě udržovat kontakt s Čínou, ale vzhledem k tomu, že byla zahraniční politika dlouho orientovaná na ekonomiku, je načase se zaměřit i na hodnotovou politiku, což je vidět jak u vlády. Stejně tak se tímto směrem bude ubírat i Hrad. To sjednocení přístupu k zahraničním partnerům bude velký přínos.
Jakým způsobem má vláda a Hrad komunikovat s Pekingem a zároveň mít dobré vztahy s Tchaj-wanem?
Ty styky jsou již nějakou dobu chladné. Je možné si stát za svými zájmy, nejednat servilně jako Miloš Zeman a dělat ekonomickou politiku. Neměnit svou hrdost a hodnoty za plané sliby investic, které ani naplněny nebyly.
V souvislosti s Green dealem a dovozem automobilů nebo solárních panelů, kde v obou oblastech Čína dominuje, budeme my, Evropané na jejím exportu stále závislejší. Čím víc se budeme chtít našim klimatickým cílům přiblížit, nebude extrémně náročné držet lidskoprávní charakter naší zahraniční politiky, ale zároveň mít kritické obchodní vazby na Čínu, která se chová jako šikanující?
Ona na to samozřejmě sází a hrozí přerušením obchodů při sbližování s Tchaj-wanem, kam v poslední době naše politika směřuje. Kdyby docházelo k častějším návštěvám, je tu riziko, že si Čínu znepřátelíme a ekonomické vztahy zamrznou. Je třeba vážit všechny kroky a nechat prostor Tchaj-wanu, aby on činil vstřícné kroky vůči nám a náš vztah byl vyrovnaný. Budeme tak schopni kompenzovat ekonomické ztráty způsobené Čínou.
