Pobřeží Moskytů leží v Nikaragui. Je to někdejší významné a oblíbené pirátské útočiště. Kde se tam vzala socha Jana Amose Komenského? Souvislosti moderních indiánských dějin barvitě popisuje historička, etnoložka a přední česká odbornice na indiány Markéta Křížová, která působí ve Středisku ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Hnutí Black Lives Matter (na černošských životech záleží) proti policejní brutalitě, rasové nerovnosti a nespravedlnosti rezonuje daleko za hranicemi USA. Proč se nikdy nic podobného nepodařilo severoamerickým indiánům, jichž při kolonizaci Ameriky zahynulo obrovské množství? Mýlíte se. To, že se dnes tohle téma neprobírá, neznamená, že tomu tak v moderních dějinách USA nebylo. Indiánské hnutí hýbalo velmi silně veřejným míněním třeba v sedmdesátých letech. Kořeny toho všeho sahají na konec 19. a počátek 20. století. Po masakru ve Wounded Knee (29. prosince 1890 pobila americká kavalerie indiány z kmene Siouxů na území indiánské rezervace Pine Ridge v Jižní Dakotě, při masakru bylo zavražděno na 300 mužů, žen a dětí, pozn. red.) se z pohledu bělochů zdálo, že je všemu konec.
Byla to v podstatě tečka za indiánskými válkami a indiáni přežívali zatlačeni do rezervací. Jenže s postupem času se někteří z indiánů a jejich potomci stěhují do měst a indiánští intelektuálové se začínají hlásit o svá práva. Mimochodem zhruba ve stejné době, kdy po stejných právech začínají volat i černoši.
Mladí členové dvou tradičně znepřátelených kmenů Siouxů a Odžibvejů začali odposlouchávat policejní vysílačky, a když byla na nějakém indiánském nebo i mexickém předměstí policejní razie, ihned tam dorazil podpůrný tým s právníky.
Markéta Křížováetnoložka
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
