V úterý ve městě znovu propukly nepokoje, centrální Leninovu ulici rozdělila barikáda z hořících pneumatik. Neoznačení ozbrojenci údajně ostřelovali projíždějící auta. Střílelo se prý i u mariupolského letiště, kde ozbrojenci ostřelovali projíždějící automobily.
Krize na UkrajiněSLAVJANSK: Vojáky tu mají za okupanty, líčí reportér TURČYNOV: Rusko proti nám vede válku REPORTÁŽ: V Doněcku chtějí klidný rozchod PROPUŠTĚNÝ ČECH: O život nám šlo třikrát POROŠENKO: Čokoládový král míří do čela Ukrajiny ODĚSA: Nepokoje si vyžádaly desítky mrtvých ČESKÝ PLÁN: Vojáci na hranicích a u elektráren EXPERT: Blitzkrieg by Putinovi zvedl rating MAPY: Komu patří Krym podle Googlu? LAVROV: Šéf ruské diplomacie je nový Mr. Nět NOVINÁŘ: Ruské vojáky prozrazuje dialekt KRYM PO ANEXI: Zástupy ruských byznysmenů a právní chaos ANALÝZA: Čtyři scénáře ruského postupu |
Podle televizní stanice 5. kanál radnici obsadila Národní garda, která vyhnala vzbouřence ven. Ti pak zablokovali hlavní silniční tah městem, kde zapálili pneumatiky a dokonce i jeden trolejbus, píše agentura Reuters s tím, že informace z Mariupolu nebylo možné ihned ověřit.
Separatisté nicméně tvrdí, že radnici opustili, aniž by padl jediný výstřel. Podle očitých svědků ale vojáci v budově jen porozbíjeli nábytek a kancelářské vybavení a zase odešli, píše agentura Reuters. V téměř prázdné budově byl dopoledne cítit slzný plyn.
Agentura ITAR-TASS s odvoláním na separatisty uvedla, že při útocích na kontrolní stanoviště poblíž Mariupolu v úterý zemřel jeden člověk. Tato informace je ale nepotvrzená.
Na celém východě země kvůli bojům mezi vzbouřenci a ukrajinskými jednotkami dál panuje velmi napjatá situace. Týká se to zejména Doněcké a Luhanské oblasti, kde radikálové ovládli několik měst a obcí a kde v úterý zahynulo nejméně osm lidí.
Dalším impulsem k násilí může být úterní rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který odmítl referendum o jednotě země, požadované vzbouřenci.
Podle vrchního evropského velitele Severoatlantické aliance by krize na Ukrajině mohla vést k trvalé vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. "Myslím, že bychom o tom měli přemýšlet," řekl velitel Philip Breedlove k možnosti trvalé vojenské přítomnosti východoevropských členů aliance.
"Musíme prověřit naši schopnost reagovat, naši připravenost a posléze rozmístění sil, abychom se byli schopni vyrovnat s tímto novým paradigmatem, které jsme viděli na Krymu a teď na východě Ukrajiny," citovala velitele agentura Reuters.
Pomůže situaci vyřešit OBSE?
Situace na Ukrajině bude ve středu předmětem dalších diplomatických rozhovorů. Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setká se švýcarským předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem, odpoledne se německá kancléřka Angela Merkelová sejde s ukrajinským politikem Petrem Porošenkem, favoritem prezidentských voleb, které se budou konat 25. května (více se o volbách dočtete zde).
Rusko OBSE označuje za vhodný základ diplomatických jednání a možného zprostředkovatele, který by mohl spor s Ukrajinou urovnat. O zprostředkování politického dialogu znepřátelených stran se snaží i OSN, jejíž zvláštní emisar Jeffrey Feltman je po dvoudenní návštěvě Moskvy očekáván v Kyjevě. Nabídku na zprostředkování v pondělí předložil Rusku a Ukrajině generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
