Závěry vychází z fotografií a videí pořízených za uplynulých třicet let dálkově ovládanými hlubokomořskými přístroji japonských oceánografů, kteří mapují přítomnost odpadu v hlubinách oceánů. Materiály zachycené při tisících ponorů byly zpřístupněny k veřejnému užití loni na jaře.
„Z 5 010 ponorů v databázi bylo zaznamenáno 3 425 člověkem vyrobených předmětů. Přes 33 procent odpadu tvořily makroplasty, z nichž 89 procent byly výrobky určené na jedno použití, a tyto poměry v hloubkách větších než 6 000 metrů ještě narostly na 52, resp. 92 procent. Hloubkovým rekordem byla plastová taška v 10 898 metrech pod hladinou v Mariánském příkopě,“ uvádějí autoři výzkumu.
Data podle vědců ukazují, že dopad suchozemských aktivit člověka už se rozšířil i do nejtemnějších hlubin oceánu v oblastech vzdálených více než 1 000 kilometrů od pevniny.
Také se zjistilo, že kusy plastů běžně přicházejí do kontaktu s mořskými organismy, když se například namotávají na živočichy. Hlubokomořské organismy se nacházely na 17 procentech záběrů plovoucího plastového odpadu.
Jedinou efektivní možností, jak zabránit dalšímu ohrožení ekosystémů v mořských hlubinách, je podle autorů zmiňovaného výzkumu regulace výroby jednorázových plastových produktů a omezení jejich proudění na otevřené moře. National Geographic v této souvislosti cituje studii z roku 2017, která zjistila, že většinu plastového odpadu do moří a oceánů přináší desítka řek protékajících hustě zalidněnými regiony.
V Mariánském příkopu najdeme nejhlubší místo zemského povrchu. Hloubka podle posledního měření činí 10 994 metrů.
Mariánský příkop
VIDEO: Písek na Bali je zaplaven odpadky, které vyplavuje Indický oceán
