Austrálie odrazuje migranty. V uprchlickém táboře panuje násilí, vedro a hlad

  9:11aktualizováno  9:11
Násilí ze strany policie, vedro, hmyz, nedostatek vody, přeplněné budovy a nepoživatelné jídlo. Takové podmínky panují podle kurdského uprchlíka a novináře Behrúze Búčáního v australském uprchlickém táboře na ostrově Manus. Austrálie, která je známá svou přísnou imigrační politikou, krutosti toleruje jako odstrašující příklad.

Kurdský uprchlík a novinář Behrúz Búčání. | foto: iDNES.cz

Kurdský novinář Behrúz Búčání utekl v roce 2013 z Iráku poté, co bylo zatčeno několik jeho kolegů z časopisu, který sám založil. Cestoval přes jihovýchodní Asii na Vánoční ostrov, odkud byl australskou vládou deportován do uprchlického tábora na ostrově Manus. Austrálie tvrdě bojuje proti pašování lidí a odmítá přijímat uprchlíky, kteří se do země pokoušejí dostat přes moře. 

V Austrálii řeší smrt uprchlíka, který několikrát marně žádal o vyšetření

„Není to proto, že by to byli zlí lidé. Děláme to, protože chceme zastavit pašeráky lidí. Proto jsme zavedli pravidla, že pokud se pokusíte dostat do Austrálie nelegálně lodí, nebudete do země vpuštěni, i kdybyste měli třeba Nobelovu cenu, i kdybyste byli ti nejlepší lidé na světě,“ vysvětloval situaci australský premiér Malcolm Turnbull.

Kdo tedy vstoupí na australskou půdu z oceánu, automaticky ztrácí možnost získání azylu. Takové lidi úřady deportují do jednoho ze záchytných uprchlických táborů, z nichž nejznámější se nacházel právě na ostrově Manus. Většina lidí žijící v táborech má formálně status uprchlíka, ostrovy ale opustit nesmějí. Tento stav je do značné míry tolerován australskými politiky, kteří to považují za odstrašující příklad.

Problematický tábor se jen přesunul

Hlavním svědkem krutostí v australských záchytných centrech se stal kurdský uprchlík a novinář Behrúz Búčání. Ve svých reportážích pro deník Guardian popsal hrůznou situaci panující na ostrově Manus.

„Brzy ráno mě probudila agónie extrémního hladu. Zbývá jen pár dní, než nás přestěhují z Manusu do Lorengau. Není to bezpečné místo. Uprchlíci, kteří tamtudy prošli, vzpomínají na krádeže a hrozivá setkání, při kterých se stali terči ozbrojených útoků. Mnoho lidí z Manusu obdrželo v minulých dnech výhrůžné zprávy, že pokud přijdou do Lorengau, místní lidé na ně zaútočí,“ píše Búčání v jedné z reportáží.

Fotogalerie

Ke zrušení tábora a přestěhování uprchlíků došlo poté, co se nejvyšší soudy Austrálie a Papuy-Nové Guineje shodly na tom, že existence podobných táborů porušuje ústavy obou zemí. Búčání se však ve svých reportážích vyjádřil, že Austrálie ve skutečnosti pouze přestěhovala problém o 24 kilometrů dále. 

K vystěhování podle něj použila australská vláda nevybíravé donucovací praktiky. „Zbourali stany, kde uprchlíci bydleli, a odpojili telefonní spojení, vodu a elektřinu. Jídla bylo málo a bylo prakticky nepoživatelné. O cukru, kávě, čaji, cigaretách a ovoci jsme si mohli nechat leda tak zdát.“ popisuje Búčání praktiky policie.

Nelidské podmínky v táboře se stupňovaly. „Všichni jsme byli naprosto vyčerpaní. Vedro bylo nesnesitelné, bylo to peklo na zemi. Pokoje a stany byly nacpané k prasknutí, hmyz se nám nemilosrdně zahryzával do kůže. Kvůli hladu byli všichni agresivní, atmosféra byla velmi napjatá. V 7 hodin se pak vypnuly generátory. Pokud se vypne elektřina, vypne se automaticky také voda, takže toalety byly špinavé a zapáchaly. Stali jsme se svědky toho, jak může jedna lidská bytost naprosto ponížit druhou pomocí toalety, kterou používá jako nástroj mučení.“

Svědectví obletělo festivaly

I přes situaci jako z noční můry, hlad, žízeň a duševní i tělesnou únavu se ale uprchlíci nevzdávali. Stále bojovali za svobodu a za to, aby se nemuseli stěhovat do ještě nebezpečnější oblasti. 

Svůj boj ale prohráli. Do areálu tábora nakonec vtrhla policie, která rozprášila veškerý odpor, uprchlíky násilím nahnala do autobusů a donutila je přestěhovat se do jiného zařízení. Tábor East Lorengau, kam byli někteří z obyvatel ostrova Manus přemístěni, má kapacitu 280 lidí, přesto tam bylo přesídleno téměř 400 uprchlíků a zhruba 60 lidí zůstalo na dva dny bez domova.

Evropa jen hledá výmluvy, říká architekt australské imigrační politiky

Sám Búčání se kvůli svým reportážím stal terčem útoku policistů, kteří ho obvinili z poškození pověsti uprchlického tábora. Následně ho zbili a zavřeli do vězení, ještě ten samý den ho ale propustili. 

Kromě psaných reportáží se Búčánímu podařilo natočit na svůj mobilní telefon film o Manusu a nelidských podmínkách, které tam panují. Snímek byl promítnut na filmových festivalech v Londýně a v Sydney a Búčání za něj obdržel cenu organizace Amnesty International. 

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Skandinávie zažila vlastní Křišťálovou noc, neonacisté útočili koordinovaně

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených...

Dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví, řekl v Rozstřelu genderový expert

Za totality se o problematice LGBT nemluvilo, což bylo paradoxně výhodné, že příslušníci sexuálních menšin nepodléhali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Babiš: Proč mi vyčítají KSČ? Benešovou neodvolám, s Minářem se nesejdu

Ministryni Marii Benešovou neodvolám a s šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu. Tak v rozhovoru pro...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

  • Další z rubriky

V Bratislavě našli brutálně zbitou ženu. Policie o její smrti mlčela

Na Slovensku minulý týden vyhlásili pátrání po čtyřiatřicetileté učitelce a fotografce Viole Macákové. Přitom byla už...

Premium

KOMENTÁŘ: Erdogan dojí východní i západní kozu jednou rukou

Ostře sledovaná návštěva prezidenta Erdogana v Bílém domě skončila tureckým vítězstvím. Přechytračil Trumpa a odjel s...

Nahotu zakrývali ovcemi. Proti charitativnímu kalendáři se zvedla bouře

Britští studenti veterinární medicíny chtěli nafotit zajímavé snímky do charitativního kalendáře a získat peníze na...

V Nizozemsku to vře. Kvůli černošskému pomocníkovi Mikuláše

V Nizozemsku zlobivé děti netrestá čert, ale Černý Petr. Tradiční společník tamního svatého Mikuláše je však v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz