Bez základů to nepůjde, proto se nejprve v rychlosti podívejme na americký volební systém. Klíčový je takzvaný sbor volitelů (Electoral College), který má celkem 538 hlasů. Kandidát na prezidenta jich tedy musí získat pro vítězství alespoň 270. Počet volitelů v každém státě odpovídá jeho poměrnému zastoupení v Kongresu. Všechny státy s výjimkou dvou mají systém „vítěz bere vše“, v němž jsou kandidátovi, který ve státě získá od občanů nejvíce hlasů, přiděleny všechny hlasy sboru volitelů. Stručně řečeno: není důležité, zda kandidát v daném státě vyhraje o milion hlasů nebo o jeden, počet volitelů si odnese vždy stejný.
Tradičně se však rozhoduje jen v hrstce států, takzvaných swing states, kde se voličská podpora přelévá na jednu či druhou stranu, ve zbytku amerických regionů je tradiční podpora republikánů nebo demokratů. Podle průzkumů se odehrají nejtěsnější bitvy jako obvykle ve státech Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin. Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že vítězem voleb nemusí být kandidát s největším počtem hlasů od voličů, naposledy na to doplatila Hillary Clintonová v roce 2016.
Výjimečné státy Maine a NebraskaAmerické prezidentské volby jsou, jak už bylo řečeno, bojem o celé státy, druhá místa neexistují. Výjimku tvoří Maine a Nebraska, kde neplatí systém „vítěz bere vše“. Stát Maine má v Kongresu dva senátory a dva zástupce ve Sněmovně reprezentantů, pro prezidentské volby se zde tedy hraje o hlas čtyř volitelů. Celostátní vítěz v Maine bere dva, zbylé se rozdělí podle vítězství ve dvou místních volebních obvodech. Nebraska čítá tři volební obvody, podobný principem získá celostátní vítěz dva volitele, další tři se následně počítají podle vítězství v jednotlivých obvodech. Při pohledu do historie tyto jednotlivé hlasy nehrály roli, v letošních volbách, kdy se očekává velmi těsný boj, však podle průzkumů mohou být klíčové. Zdroj: 270towin |
Američané v mnoha státech mají možnost hlasovat už od konce září v takzvaných předběžných volbách, volí se rovněž korespondenčně, většinu hlasů však voliči odevzdají až během 5. listopadu. První volební místnosti se otevřou v úterý v poledne středoevropského času, ve tři hodiny odpoledne se bude volit takřka po celé Americe, uvádí přehled serveru U.S. News.
První volební místnosti se uzavřou o půlnoci v Indianě a Kentucky, o hodinu později se přidá Jižní Karolína, Vermont, Virginie a také první swing state, kterým je Georgie. První tři pro sebe podle všeho ukořistí Donald Trump, Vermont a Virginie se podle očekávání zbarví do demokratické modré. V Georgii se hraje o šestnáct volitelů, v předchozích volbách ji těsně ukořistil Joe Biden. V půl druhé ráno končí hlasování v dalším klíčové státu Severní Karolíně a Ohiu, kde je doma republikánský viceprezidentský kandidát J.D. Vance.
Právě kolem druhé hodiny ráno už mohou některá zámořská média na základě exit polls a svých modelů oznamovat pravděpodobné vítěze v jednotlivých státech, kde již probíhá sčítání. Trumpův tým zřejmě opět využije hluché období k předčasným oslavám, pro republikány totiž často hlasují voliči z menších obvodů, kde jsou hlasy sečteny rychle. Lze tedy očekávat, že Trump bude mít zprvu před Harrisovou slušný náskok.
Voliči demokratů oproti tomu častěji pocházejí z velkých měst, odkud přijdou výsledky sčítání později. Navíc také běžněji volí korespondenčně. I tyto hlasy se v průběžných výsledcích a grafech médií projeví se zpožděním oproti hlasům z malých volebních okrsků. Tuto fázi označují politologové jako takzvaný modrý posun.
Druhá hodina ranní bude klíčová
O běžného pozorovatele voleb už se v brzkých ranních hodinách bude pokoušet spánek, na druhou hodinu se však vyplatí nastavit budík, místnosti se v tento čas uzavřou v devatenácti státech včetně swing states Michiganu a Pensylvánie. Právě ta je zřejmě nejskloňovanějším státem celých voleb. Je velmi pravděpodobné, že kdo ji pro sebe uzme, bude mít nasměrováno do Bílého domu.
V pět hodin ráno už bude uzavřena většina místností mimo Aljašku a Havaj. Krátce po páté hodině ráno býval v minulosti už takřka jasný vítěz prezidentského klání a následoval i jeho první projev. Letos se však podobného scénáře s největší pravděpodobností nedočkáme. Výsledky lze očekávat velmi těsné a velkou roli v nich budou hrát korespondenční hlasy, kterých bylo do pondělního odpoledne zaregistrováno takřka osmdesát milionů. Jejich zpracování je stát od státu rozdílné.
Americké prezidentské volby 2024 |
Pomozme si nedávnými volbami. Jako příklad může posloužit rok 2020, kdy se ve swing states Nevadě a Pensylvánii hlasy sečetly až čtyři dny po volbách. Rok 2000 a souboj George W. Bushe a Ala Gora připomínat nemusíme, tehdy se dokonce rozhodovalo až u soudu. Jméno nového amerického prezidenta nebo prezidentky se tedy ve středu ráno zřejmě nedozvíme.
Naštěstí se ve spletitém volebním systému najdou ukazatele, které se slušnou přesností podle historických dat ukazují na pravděpodobného vítěze. Vůbec první náhled může dát ostrov Guam, americké teritorium, jehož obyvatelé však ve volbách hlasovat nemohou. Pravidelně zde však probíhá „slepé hlasování“, které tamní úřady vždy zasílají do Kongresu. Výsledky jsou známy už 15 hodin před pevninskou Amerikou. Ve většině případů, s výjimkou vítězství Trumpa v roce 2016, se shodují s pozdějším vítězem voleb.
Zajímavým ukazatelem jsou i jednotlivé volební obvody, například Door County ve Wisconsinu či Northampton County v Pensylvánii, které dlouhodobě korelují s vítězem voleb. Zámořské televize rovněž pravidelně soutěží o to, kdo jako první zveřejní vítěze v jednotlivých státech na základě projekcí. Jde o prestižní záležitost, zároveň však dávají jednotlivá média všanc svou pověst. S pravděpodobným těsným výsledkem si i na jejich odhady počkáme poměrně dlouho.
Dá se věřit průzkumům?
Faktor nejistoty do celé hry přidávají i předvolební průzkumy. Dá se jim věřit? Nedávná minulost ukazuje, že příliš ne. I Spojené státy trápí určité podceňovaní pravicových a krajně pravicových kandidátů a politických stran. V Americe to lze sledovat u republikánů. Trumpovo vítězství v roce 2016 bylo šokem, agentury posléze upravily svoje metodiky, ale republikánského kandidáta opět podcenily i v roce 2020, přisuzovaly mu tehdy mnohem menší zisk volitelů.
U demokratů podle některých analytiků hrozí rovněž podcenění takzvaných „stydlivých voličů“, kteří hodlají odevzdat hlas Harrisové a rekrutují se z řad republikánských odpadlíků. Ti sice dlouhodobě volili republikány, kvůli poměrně radikální postojům však Trumpovi hlas nedají. V primárkách tito voliči hlasovali pro Nikki Haleyovou, která z prezidentského klání v březnu odstoupila.
Iowa překvapivě pro Harrisovou?Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám. Do průzkumu provedeného od 28. do 31. října a zveřejněného v sobotu se zapojilo 808 lidí, kteří pravděpodobně budou volit, přičemž viceprezidentka Harrisová měla nad exprezidentem Trumpem mezi nimi náskok 47 ku 44 procentním bodům. Zdroj: ČTK |
Nepřesné odhady vzešlé z průzkumů tak mohou v krajním případě postavit celou volební noc na hlavu a místo dlouhého čekání na oznámení výsledků může být už ve středu ráno hotovo. Těsné souboje ve swing states jsou totiž dvousečné, nelze při nich vyloučit, že se v několika z nich podpora díky pár hlasům přelije na stranu jednoho z kandidátů.
Co se bude dít po oznámení výsledků? Sedmnáctého prosince se sejdou volitelé z jednotlivých států, kteří na základě výsledku voleb formálně hlasují zvlášť pro vítězného prezidentského a viceprezidentského kandidáta. Hlasy jsou podepsány a zapečetěny. Jak už je z popisu patrné, jde o formální potvrzení listopadového hlasování občanů a žádná překvapení v hlasování volitelů čekat nelze.
Šestého ledna nově složený Kongres definitivně potvrdí výsledky voleb, dvacátého ledna pak po slavnostní inauguraci usedne do Bílého domu na čtyři roky nový prezident. To vše za předpokladu, že nebudou povolební dění provázet násilnosti a protesty v ulicích. A jak ukázalo poslední předání moci v roce 2021, ani to není vyloučeno.
