Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se v maltské Valettě účastní také český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupci Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál. Šéf české diplomacie opustil kvůli Lavrovovi sál už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. S ruským ministrem se ve čtvrtek naopak setkal jeho slovenský protějšek Juraj Blanár.
„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě, dodal Sybiha s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou“.
„Lavrov sem přichází lhát o ruské invazi a o tom, co Rusko dělá na Ukrajině. Tyto lži nebudu poslouchat. Nehodlám sedět s Lavrovem u jednoho stolu,“ prohlásil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski podle agentury AFP. Ta napsala, že ruský ministr zahraničí se při své první návštěvě v členské zemi EU od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ocitl na „lavici obžalovaných“.
Když řečnil Lavrov, Lipavský a další diplomati odešli ze sálu |
Lavrov kolegy „topil v tsunami dezinformací“
Po ukrajinském ministrovi promluvil zástupce Turecka, následoval projev Lavrova, ve kterém obviňoval naopak EU, NATO a USA, že podkopávají světovou bezpečnost. Stěžoval si rovněž na to, že Malta zrušila vízum mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové. Obvinil Spojené státy, že „destabilizují euroasijský kontinent“, a varoval, aby se nová „studená válka“ nepřeměnila ve válku skutečnou.
„Náš ruský kolega velmi dobře umí topit své posluchače v tsunami dezinformací,“ zareagoval šéf americké diplomacie Antony Blinken. „Nenechme se oklamat. Toto není a nikdy nebylo o bezpečnosti Ruska. Toto je imperiální projekt (ruského prezidenta Vladimira) Putina, jak vymazat Ukrajinu z mapy,“ prohlásil podle AFP.
Lavrov se chystá na Maltu. Do EU zamíří poprvé od ruské invaze na Ukrajinu |
Obvinil také Rusko, že eskaluje válku nasazením severokorejských vojáků do boje proti Ukrajině a ničením ukrajinské energetiky, včetně útoků na jaderné elektrárny, což ohrožuje všechny přítomné země.
Setkání se slovenským šéfdiplomatem
„OBSE trošku bojuje o přežití. Snažíme se dohodnout na novém vedení, ale dohoda stále není. Uvidíme, jestli tato ministeriáda k něčemu přispěje,“ uvedl před svým příjezdem na Maltu český ministr.
„Důležité jsou principy OBSE a vidíme, že Rusko celou řadu těchto principů narušuje, takže organizace určitý význam stále má a běží tam aktivity, které jsou užitečné, ale Rusko celou řadu těchto aktivit blokuje,“ dodal Lipavský.
OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Organizace nyní prochází hlubokou krizí způsobenou porušováním jejích základních principů Ruskem právě v souvislosti s jeho agresí proti Ukrajině.
Lavrov, kterého EU zařadila na svou „černou listinu“, se naposledy do členské země unie podíval v prosinci 2021, kdy zavítal na jednání OBSE do Stockholmu, napsala AFP a připomněla, že Polsko v roce 2022 – k pobouření Moskvy – odmítlo vydat ruskému diplomatovi víza na summit OBSE. Blinken měl s ruským protějškem naposledy schůzku v březnu 2023 na jednání skupiny G20 v Dillí. Nyní se nechystá s Lavrovem setkat, dodala.
Šéf slovenské diplomacie Blanár se naopak s ruským ministrem zahraničí setkal a jednal s ním o vývoji v OBSE a také o slovenských „národních zájmech v oblasti energetických zdrojů“. „Ačkoliv pracujeme na diverzifikaci, je v zájmu Slovenské republiky zachovat stávající koridory z Ruska pro tranzit ropy a plynu, které jsou spolehlivé a cenově stabilní,“ napsal ministr na síti X a dodal, že apeloval na ruskou stranu „v souvislosti s mírovými jednáními, zastavením zabíjení a potřebou hledat diplomatické řešení v souladu s principy Charty OSN“.
