Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku.
To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.
Skupina povstalců, kterou vedou oddíly Tuaregů, uskutečnila na konci července na severu Mali útok na zařízení malijské armády a ruské Wagnerovy skupiny. Podle bilance povstalců z minulého týdne zemřelo při útoku 84 příslušníků Wagnerovy skupiny a 47 vojáků malijské armády.
Malijské ozbrojené síly podle povstalců z místa bojů evakuovaly dalších asi 30 těžce zraněných či mrtvých lidí. Povstalci také informovali o zajatcích a ukořistěné technice.
Podíleli jsme se na útoku proti wagnerovcům v Mali, tvrdí Kyjev |
Malijské úřady uvedly, že v bojích z předminulého týdne padlo mnoho lidí, konkrétní počty ale neuvedly. O ztrátách mezi wagnerovci psali také ruští vojenští blogeři.
K bojům z minulého týdne se přihlásily také islamistické skupiny, povstalci ale jejich účast na útoku odmítli. Povstalci vloni zaznamenali v bojích neúspěch a malijské armádě se podařilo dobýt jejich baštu – město Kidal, píše agentura AFP.
Rusko krvácí na Sahaře. Tuaregové pobili konvoj wagnerovců |
Mali zažilo v letech 2020 a 2021 vojenský puč. Armádní činitelé tvrdí, že v zemi působí ruští instruktoři, kteří pomáhají malijským vojákům s technikou nakoupenou v Rusku. O žoldnéře podle nich nejde. Nicméně telegramový kanál Baza uvádí, že wagnerovci jsou v Mali nejméně od roku 2021.
Mali s násilím bojuje už více než 20 let. Navzdory dřívější přítomnosti mírových sil OSN se zejména ve středních a severních částech země dostali k moci extremisté, kteří v některých oblastech začali uplatňovat islámské právo šaría. V roce 2015 se také rozpadla mírová dohoda s domorodými Tuaregy, což situaci ještě zkomplikovalo.