Mluvčí vlády, kterou ustavila v Mali armáda, Abdoulaye Maïga, v pátek označil rozhodnutí Francie o stažení vojska za „očividné porušení“ dohod mezi oběma zeměmi. Devítileté působení francouzských vojáků v zemi podle něj bylo „neuspokojivé“.
„Vzhledem k opakovanému porušení obranných dohod vláda vyzývá francouzské úřady, aby stáhly z malijského území bez odkladu a pod dohledem malijských úřadů síly z misí Barkhane a Takuba,“ sdělil mluvčí.
Agentura AFP k tomu napsala, že po několikaměsíčním stupňování napětí mezi Bamakem a Paříží je požadavek okamžitého stažení dalším projevem opovržení vůči někdejšímu spojenci ze strany Bamaka.
„Ohlásili jsme přesun sil, a to se odehraje řádným způsobem, aby byla zachována bezpečnost mise OSN a všech sil nasazených v Mali. Nehodlám v otázce jejich bezpečnosti ani na vteřinu ustoupit,“ řekl francouzský prezident.
Očekává se, že v příštích měsících Mali opustí asi 2 400 francouzských vojáků, kteří byli součástí sil nasazených v boji proti uskupením napojeným na teroristické skupiny Al-Káida a Islámský stát, a asi 900 příslušníků speciálních jednotek z mise Takuba vedené Francií.
V misi Takuba působí i čeští vojáci a stažení se bude týkat i jich. Podle ministerstva obrany začnou odcházet v příštích týdnech. Francie pomáhala Mali v boji proti radikálům devět let, Takuba tam působila od roku 2020. Češi jsou zapojeni i do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) a mírové mise OSN (MINUSMA).
Senegalský prezident Macky Sall, který nyní předsedá Africké unii, vznesl otázku, zda „bude moci MINUSMA v Mali zůstat a kdo zajistí její bezpečnost“. „MINUSMA je mise, která má pomoci udržet mír. Jsou to modré přilby, nemají mandát ani materiál pro boj. Kdo je bude chránit?“ ptal se Sall.
V misi EUTM je 600 lidí, MINUSMA, jež vznikla roku 2013, má v Mali 12 tisíc lidí. Ze všech mírovým misí OSN je nejnebezpečnější, při nepřátelských akcích zahynulo 150 jejích členů.
 |
Evropští vojáci mají v regionu dále pomáhat v boji proti radikálům, ale z jiné země. Niger v pátek oznámil, že souhlasí, aby se Francouzi a jejich partneři přesunuli na jeho území a pomáhali se zabezpečením této hranice. Napsal to prezident Nigeru Mohamed Bazoum.
Podle něj budou tyto jednotky moci přispět k reakci na džihádistické hrozby v Nigeru. Ten se spolu s Mali a Burkinou Faso potýká s ozbrojenými loupežnými skupinami, které zabily stovky lidí a miliony dalších vysídlily. V důsledku útoků je bezpečnostní situace na trojmezí těchto států neutěšená.
ANALÝZA: Francie opouští Mali, v skrytu duše je asi ráda |
„Naším cílem je, aby naše hranice s Mali byla bezpečná,“ poznamenal Bazoum. Dodal, že očekává zvýšení teroristické hrozby po odchodu zahraničních sil z Mali. „Tato oblast bude ještě více zamořená a teroristické skupiny posílí. Víme, že jsou odhodlány rozšířit svůj vliv,“ řekl.
Africké země, včetně těch v pobřežních oblastech, které se účastnily středečních jednání v Paříži, podle Bazouma učinily jednomyslné rozhodnutí, jež povede k přítomnosti zahraničních jednotek v řadě zemí, které o to požádají.
Benin a další pobřežní státy v posledních týdnech čelily intenzivnějším útokům milic podél hranice se státy Sahelu, píše agentura Reuters. Přijetí zahraničních jednotek je nicméně vzhledem k sílícím protestům výzvou pro vlády v regionu.
Konec boje s islamisty. Francie a její spojenci včetně Čechů se stahují z Mali |
Francouzský vojenský konvoj cestující z Pobřeží slonoviny do Mali byl na konci loňského roku několik dní zadržován v Burkině Faso a Nigeru, přičemž francouzští vojáci stříleli a válečná letadla shazovala světlice s cílem varovat civilisty, aby konvoj neblokovali.
Makol Zodi, který je organizátorem protestů proti zahraničním vojskům v Nigeru, ve čtvrtek označil přítomnost cizích sil v Nigeru za nelegální. „Přijmout tento přesun na naše území je nepřijatelné a neúnosné. Pokud tak učiní, budeme s nimi zacházet jako s okupanty,“ zdůraznil.
