„Chtěl bych vám v tuto chvíli oznámit své rozhodnutí, že se vzdám funkcí, všech svých funkcí, od nynějšího okamžiku,“ řekl Keita v krátkém vysílání s rouškou na ústech, kterou nosí vzhledem k pandemii koronaviru. „Nechci, aby byla kvůli mému setrvání u moci prolita krev,“ dodal.
Keitu zajali v úterý vojáci v jeho prezidentském sídle. Vzpoura vznikla na vojenské základně Kati nedaleko hlavního města Bamako, které nyní povstalci v podstatě ovládají.
„My, představitelé vlastenecké síly, kteří se seskupili v Národním výboru pro spásu lidu (CNSP), jsme se rozhodli převzít zodpovědnost před národem a dějinami,“ prohlásil ve státní televizní stanici ORTM mluvčí vzbouřených vojáků plukovník Ismaël Wagué, zástupce náčelníka štábu letectva.
Dodal, že Mali bude nadále respektovat všechny mezinárodní dohody. „Společně s vámi jako jednotná síla můžeme této zemi vrátit její někdejší velikost,“ dodal Wagué s tím, že jsou nyní uzavřeny hranice Mali a od deváté hodiny večerní do páté ranní bude platit zákaz vycházení.
Proti Keitově vládě se v zemi už několik měsíců pořádají demonstrace. Vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana. Opozice výsledky zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.
Vzbouření malijští vojáci zajali prezidenta a premiéra, v zemi působí i Češi |
Řada lidí je rovněž nespokojena s tím, že si podle nich vláda nedokáže poradit s rostoucím vlivem ozbrojených islamistů na severu a v centrální části země. Protestující tak uvítali zprávu o Keitově odstoupení oslavami v ulicích Bamaka.
Poslední vývoj v Mali odsoudila Africká unie, OSN, Evropská unie či Francie, která má v zemi několik tisíc vojáků. Desítky svých příslušníků v Mali udržuje také česká armáda, podle vyjádření generálního štábu armády ČR jsou všichni v pořádku.
„S ohledem na operační bezpečnost nebudeme v tuto chvíli podávat další informace. Naši vojáci dále plní operační úkoly a jsou v pořádku,“ uvedla v prohlášení podplukovnice Vlastimila Cyprisová z oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) povstání také odsoudilo a rozhodlo se uzavřít hranice svých členských států s Mali. Přerušilo rovněž veškeré finanční styky s touto zemí a vyjádřilo se pro uvalení sankcí.
Poslední události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého.
Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
