Mandát je Goïtovi udělen na pět let, lze ho prodlužovat tak dlouho, „dokud je to potřeba“, a to bez voleb. Zákon tak Goïtovi umožňuje stát v čele této západoafrické země nejméně do roku 2030.
„Prezident dohlíží nad Ústavou a Chartou přechodu země. Plní funkce hlavy státu po dobu pěti let, které lze prodloužovat tak dlouho, jak bude třeba, až do obnovení míru v zemi,“ stojí v novém předpisu.
Proruská junta v Mali vztáhla ruku na tuny zlata kanadského těžaře |
Malijská armáda uskutečnila puč v srpnu 2020, kdy svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu a viceprezidentem se stal velitel armády Assimi Goïta. V květnu 2021 pak armáda svrhla prozatímního prezidenta Bah Ndawa a předsedu přechodné vlády Moctara Ouaneho a Goïta se stal prozatímním prezidentem.
Znění zákona ale nevylučuje, že vůdce junty může vládnout i kratší dobu, pokud „budou splněny podmínky pro uspořádání transparentních prezidentských voleb“. Goïta sliboval, že rok po puči zorganizuje volby. Tento slib ale nikdy nesplnil. Letos v květnu také vojenský režim rozpustil všechny politické strany.
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.
V nelegálním zlatém dole v Mali se sesula půda. Zahynulo nejméně 48 lidí |
Mali se po dvou pučích odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko. Předloni v zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z několika evropských zemí. Své vojáky z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. V zemi naopak na pozvání junty působila ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, v současné době někdy označovaná Africa Corps.
