Z Makedonie na Severní Makedonii. Referendum o změně názvu provázel nezájem

  10:56aktualizováno  20:40
V Makedonii proběhlo referendum k dohodě o změně názvu země. Ta by se nově měla jmenovat Severní Makedonie. Hlasovat mohlo přibližně 1,8 milionu občanů, ale volební účast byla velmi nízká. Svůj hlas odevzdalo jen 36 procent voličů, z nich se 90 procent vyslovilo pro změnu názvu.

Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však nedělní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že by mohla výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění.

Po sečtení 58 procent hlasů je jasné, že ti, kteří k urnám přišli, hlasovali v drtivé většině 90,8 procenta hlasů pro dohodu. Nedostatečný počet hlasujících u volebních uren je však považován za prohru vládního kabinetu premiéra Zaeva.

„Je jasné, že dohoda s Řeckem nedostala od lidu zelenou,“ řekl novinářům lídr hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristiajn Mickoski. Zaev přesto označil plebiscit za úspěšný.

Zavřená vesnice, premiér na člunu. Řecko a Makedonie podepsaly dohodu o názvu

„Obrovská většina“ hlasovala pro členství země v NATO a v EU, prohlásil v neděli večer bez dalších podrobností Zaev v makedonském hlavním městě Skopji. Nyní podle něj musí být „toto přání přeměněno v politickou aktivitu parlamentu“. Pokud opozice odmítne dohodu podpořit, výsledkem budou předčasné parlamentní volby. „Tuto zemi povedu dál a Makedonie se stane členem NATO a EU,“ ujistil Zaev.

Řecké ministerstvo zahraničí v prohlášení konstatovalo „protichůdné“ výsledky referenda a uvedlo, že za vzniklé situace je zapotřebí opatrného postupu, aby „byl zachován pozitivní potenciál dohody“. „Klima nacionalismu a podezírání, falešných zpráv na denním pořádku a extrémního fanatismu bohužel neumožňují střízlivé posouzení značných přínosů dohody,“ citovala ministerstvo agentura AP.

„Makedonci rozhodují o osudu své země. Zvu každého, aby přišel a učinil toto vážné rozhodnutí pro budoucnost naší země, pro budoucí generace,“ prohlásil podle deníku The New York Times Zaev poté, co v doprovodu své rodiny hodil hlas do volební urny.

Dodal, že je přesvědčen, že volební účast bude vysoká a potvrdí tak zájem Makedonců o vstup do NATO a případně i do Evropské unie. 

Makedonská opozice však dohodu kritizuje a objevily se i výzvy, aby lidé nedělní referendum bojkotovali. K témuž vyzval dříve také makedonský prezident Ďorge Ivanov. Hlasování sledovalo podle zpravodajského serveru Balkan Insight rekordní počet téměř 12 tisíc domácích pozorovatelů a téměř 500 akreditovaných mezinárodních pozorovatelů.

Otázka v referendu zní: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?“ Průzkumy veřejného mínění v polovině září naznačovaly, že většina voličů, kteří chtějí jít hlasovat, dohodu podpoří. Zájem o referendum byl však nakonec nevelký. 

V prvních dvou hodinách se účast vyšplhala pouze na 2,45 procenta a před jedenáctou hodinou dopolední se zvýšila na 8 procent. Kolem jedné odpoledne se pak pohybovala kolem 16 procent. Dvě hodiny před uzavřením volebních místností byla podle agentury AP účast pod 29 procenty.

Makedonci žijící v zahraničí hlasovali už ve středu na makedonských diplomatických zastoupeních. Ze zhruba půl milionu se jich zaregistrovalo jen 2 600. Volební účast v zahraničí pak podle státní volební komise ve Skopji činila 37 procent. Téměř dvakrát větší zájem o hlasování projevili trestanci, ve věznicích jich k volebním urnám přišlo 65 procent, uvedla agentura APA.

Fotogalerie

Výsledek referenda není právně závazný. Rozhodnutí, které v něm padne, musí ještě následně potvrdit dvoutřetinová většina poslanců makedonského parlamentu.

Mnozí poslanci parlamentu dali najevo, že budou rozhodnutí občanů respektovat a hlasovat v souladu s ním. Pro případnou změnu názvu země se jich v parlamentu musí vyslovit dvoutřetinová většina. 

Vláda, která referendum iniciovala, v něm však takovou většinou nedisponuje. Opozice označuje dohodu o novém názvu za protiústavní. Ať už se tedy občané v referendu vysloví záporně, nebo se jich k urnám nedostaví dostatečný počet, půjde o prohru vládního kabinetu premiéra Zorana Zaeva.

Bývalá jugoslávská republika dohodu uzavřela se sousedním Řeckem 17. června. Země se má napříště jmenovat Severní Makedonie. Pokud Makedonci návrh odsouhlasí, mělo by to znamenat ukončení sporů se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. 

KVÍZ: Makedonie není jediná. Znáte státy, které během let změnily název?

Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám. Dohoda tak má Makedonii umožnit ucházet se o členství v NATO a Evropské unii.

„Přišla jsem dnes hlasovat kvůli budoucnosti této země, kvůli mladým lidem v Makedonii, aby mohli volně žít pod záštitou Evropské unie, protože to znamená bezpečnější život pro nás všechny,“ řekla agentuře Reuters ve Skopje 79letá Olivera Georgijevská.

Jiného názoru je však 54letý Vladimir Kavardarkov, který referendum bojkotuje. „Jsme pro NATO a EU, ale chceme do nich vstoupit se vztyčenou hlavou, ne zadním vchodem“, řekl. „Jsme chudá země, ale máme důstojnost,“ dodal.

Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát třicátým členem NATO. V Řecku dohoda vyvolala protesty obyvatel, kteří svou vládu označovali za zrádce.

Malá balkánská země byla součástí někdejší Jugoslávie a po jejím rozpadu v roce 1991 nový stát přijal název Makedonie. Řekové však tento název považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Atény a Skopje vedly spor také ohledně symbolů, jež se objevily na makedonském státním znaku a vlajce. 

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Václavském náměstí se zapálil muž, je ve vážném stavu v nemocnici

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava polil hořlavinou a...

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se kolem 15. hodiny polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý...

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Další z rubriky

Německá CSU má po deseti letech nového předsedu, stal se jím Markus Söder

Bavorský premiér Markus Söder na předvolebním sjezdu CSU v Mnichově (15. září...

Novým předsedou německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) se stal bavorský premiér Markus Söder. Delegáti...

Pořadatelé neofašistického koncertu na památku Palacha přišli o další místo

Student mělnického gymnázia Jan Palach v roce 1966

Italský zábavní park, kde se měl v sobotu večer konat koncert neofašistických kapel na památku Jana Palacha, odřekl...

Polsko se zahalilo do černé, pohřbilo zavražděného starostu Gdaňsku

Rakev starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze, který podlehl nedělnímu vražednému...

Polsko pohřbilo gdaňského starostu Pawla Adamowicze, který v pondělí podlehl následkům vražedného útoku. Rakev s...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz