Na základě dohody se sousedním Řeckem by se bývalá jugoslávská republika měla nově nazývat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Dohodu s Řeckem podpořilo 91,46 procenta zúčastněných, k hlasovacím urnám se však dostavilo pouze 36,91 procenta voličů.
Aby bylo referendum platné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Makedonská volební komise proto v pondělí oznámila, že výsledek je neplatný.
Hlasování bylo ovšem i tak pouze informativní, protože si parlament, jehož většina tuto změnu názvu odmítá, vyhradil právo mít poslední slovo. A to nezávisle na výsledku.
Vláda, která referendum iniciovala, ale v parlamentu nedisponuje potřebnou dvoutřetinovou většinou. Opozice navíc dohodu mezi Aténami a Skopje označuje za protiústavní. Makedonský premiér Zoran Zaev už v neděli označil plebiscit za úspěšný, opozice řekla přesný opak.
Země směřuje k předčasným volbám
Zaev už oznámil, že pokud opozice ústavní změny nepodpoří, mohly by se v listopadu konat předčasné parlamentní volby.
Výsledky referenda podle některých politických analytiků rozpory v Makedonii ještě prohloubí. „Myslím si, že pro premiéra bude velmi obtížné dosáhnout dohody ohledně ústavních změn s opozičními poslanci... Myslím, že Makedonie vstupuje do nejistoty a že ta krize se ještě prohloubí,“ cituje agentura AP analytika Petara Arsovského.
Přejmenování má za cíl ukončit spory z Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény kvůli tomu blokovaly vstup Makedonie do NATO i EU. Otázka v referendu zněla: „Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?“
Mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopulos dnes uvedl, že Skopje by neměla promarnit příležitost spor vyřešit. Podle agentury Reuters také vyjádřil naději, že se makedonskému premiérovi podaří ústavní změny prosadit.
