Prudký vítr honí zmuchlané papíry mezi prefabrikovanými bloky domů na magdeburském sídlišti Neu Olvenstedt.
Strohé betonové tvárnice působí bezútěšně. První paneláky tu vznikly už v 80. letech minulého století, od těch dob deprivované místo vytrvale uvadalo, vzdor všem snahám architektů.
Pan Uwe Neubauer je prošedivělý šedesátník. Postává na zastávce, je tu jen na návštěvě u známých. Bydlet by tu ale nechtěl za nic.
„Každý, kdo měl tu možnost, odtud rychle prchal,“ říká a doplňuje, že žádné jiné místo v bezmála čtvrtmilionové sasko-anhaltské metropoli Magdeburku nemá tak špatnou pověst ohledně kriminality.
Najednou nás to všechny připravilo o klid, už se nedokážu jen tak bezstarostně procházet po ulicích.
