Ještě před měsícem to vypadalo, že Orbán se v předvolební kampani spolehne na osvědčené kulturní války a vsadí na ochranu křesťanských hodnot spolu se strašením migranty a Georgem Sorosem. S parlamentními volbami konanými 3. dubna bylo proto spojeno i referendum, v němž budou voliči hlasovat o zákazu propagace homosexuality a změn pohlaví mezi mládeží.
Sjednocená opozice zase do kampaně vyrazila pod hesly upozorňujícími na korupční sítě vytvořené během dvanáctileté vlády Orbánovy strany Fidesz. Jenže pak přišel 24. únor a celá předvolební kampaň vyletěla do vzduchu: ruská invaze na Ukrajinu politickou realitu v Maďarsku zásadně změnila.
 |
Úctyhodná politická mašinerie Fideszu těžící z totální mediální převahy se v záplavě válečného zpravodajství ocitla v chaosu a opozice okamžitě začala hlasitě poukazovat na Orbánovo letité spojenectví s Vladimirem Putinem. „Orbán a Putin, nebo Západ a Evropa – to je dneska v sázce. Je to volba mezi temnou a světlou stranou historie,“ vytyčil nové téma voleb opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay.
Poukazoval tak na fakt, že Orbán si vysloužil pověst největšího Putinova spojence v Evropské unii a jeho vize neliberální demokracie se podle kritiků v některých aspektech blížila ruskému politickému modelu. Orbán se také v prvních dnech po invazi snažil vyhnout tomu, že by si Rusko příliš pohněval.
Víc uprchlíků už nezvládneme, hlásí Moldavsko a vyhlíží ruské tanky |
Maďarská vláda sice nevetovala unijní protiruské sankce, zakázala však transport zbraní určených pro ukrajinskou armádu přes své území a odmítla snižovat energetickou závislost na Rusku. Tento zdrženlivý postoj neunikl pozornosti ukrajinských politiků a diplomatů.
„Copak vám není hanba?“ vzlykala nedávno ukrajinská velvyslankyně v Budapešti a pranýřovala maďarskou vládu, že cena plynu je pro ni důležitější než životy civilistů v sousední zemi. Ministr obrany Oleksij Reznikov zase Maďarům připomněl rok 1956, kdy jejich revoluci zadusily sovětské tanky.
„Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala dokonce na facebook místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
Několik dní trvalo, než se Fidesz v nové situaci zorientoval, pak ovšem jeho píáristé rychle našli novou pozici: osmapadesátiletý premiér je v době války představitelem míru a stability. „Maďarsko musí zůstat mimo válku. Ani jeden Maďar se nesmí dostat mezi ruské kladivo a ukrajinskou kovadlinu,“ řečnil v polovině března na mohutném průvodu v centru hlavního města.
Tak s kým tedy jste? Ruská agrese staví Srby před osudové rozhodnutí |
Připomínka protihabsburského povstání v roce 1848 (jež bylo ostatně potlačeno s pomocí ruských vojáků) se během Orbánovy vlády změnila v akci příznivců strany Fidesz. Letošní výročí ovšem bylo koncipováno jako „mírový pochod“ a Orbán na něm hlásil, že v letošních volbách se bude rozhodovat mezi „mírovou pravicí“ a „válkychtivou levicí“.
Pružnou změnou kampaně se mu podle analytiků podařily dvě věci najednou. Distancováním se od války se vyhnul přiznání, že spolupráce s Putinem byla chyba a navíc se situoval do role zkušeného a osvědčeného politika, který na rozdíl od opozice dokáže Maďary provést neklidnými časy. Průzkumy naznačují, že tato taktika zatím vychází.
Who's ahead in the polls in Hungary?
https://t.co/fmAlOgb5eR
Our current poll of polls:
Fidesz: 50% (+1)
United Opposition: 44%
MKKP: 3% (+1)
MH: 2%
+/- vs. 2018 result https://t.co/3DsecUKzuk
„Mnoha Maďarům se sice směřování země nelíbí, ale strach ze zavlečení do konfliktu se zdá mnohem silnější než hněv nad Putinovou agresí,“ řekl portálu al-Džazíra politolog Daniel Hegedus. „Průzkumy provedené od začátku invaze naznačují, že lidé nejsou připraveni dát svůj hlas nezkušené politické síle.“
Takové nálady podle některých politologů vyplývají i z historické zkušenosti. „Rusové pro nás nepředstavují existenční hrozbu jako například pro Poláky. Maďarská společnost po roce roce 1956 pod obrovským tlakem dosáhla s komunistickým režimem a Rusy kompromisu. Nebylo to svobodné rozhodnutí, ale pragmatismus společnosti toužící po relativním blahobytu a bezpečnosti,“ připomíná sociolog Samuel Mraz období takzvaného gulášového socialismu.
Hlavní výzvou pro Orbána tak představují hospodářské následky konfliktu. Forint se během měsíce války propadl pod psychologickou hranici 400 forintů za euro a všechny mohutně medializované ekonomické úspěchy Orbánovy dvanáctileté vlády začínají mizet ve stínu rostoucí inflace.
