Orbán řekl, že jeho země odstoupí od ICC, protože se stal politickým. Netanjahu označil rozhodnutí za odvážné.
„Maďarsko má i nadále povinnost spolupracovat s ICC,“ řekl mluvčí CC Fádí Abdalláh. Odstoupení státu od ICC totiž nabývá účinnosti jeden rok po uložení dokumentu o vystoupení z instituce - obvykle ve formě formálního dopisu, v němž je vystoupení deklarováno, napsala agentura AFP.
Maďarsko podepsalo Římský statut, na jehož základě tribunál vznikl, v roce 1999 a ratifikovalo ho o dva roky později za Orbánova prvního funkčního období, podotkla agentura AFP.
Příslušný zákon nicméně podle Reuters nebyl formálně uveden v platnost. Gulyás podle ní už v listopadu prohlásil, až ačkoliv Maďarsko ratifikovalo Římský statut, ten se „nikdy nestal součástí maďarského práva,“ což podle něj znamená, že v Maďarsku nelze vykonávat opatření soudu.
Maďarsko je jako zakládající člen ICC teoreticky povinno zatknout a předat kohokoli, na koho se vztahuje zatykač ICC, ale Orbán dal jasně najevo, že Budapešť nebude respektovat rozhodnutí tribunálu ohledně Netanjahua, které označil za „nestoudné, cynické a zcela nepřijatelné“, napsala agentura Reuters.
Orbán Netanjahua pozval do Maďarska v listopadu poté, co ICC na izraelského vůdce vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v palestinském Pásmu Gazy. Soud vydal zatykače i na bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a také na někdejšího šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa, který je už ale po smrti. Izrael obvinění vůči svým činitelům odmítá, označuje je za politicky motivovaná
Orbán přivítá Netanjahua. Maďarsko podle zdrojů opustí haagský tribunál |
Netanjahu přicestoval do Budapešti brzy ráno během své první cesty do Evropy od začátku izraelské války proti Hamásu v roce 2023, poznamenala agentura AFP. Očekává se, že v Maďarsku bude jednat s Orbánem a dalšími maďarskými vrcholnými představiteli. Do Izraele by se měl podle nynějších plánů vrátit v neděli 6. dubna.
Mezinárodní trestní soud (ICC), který sídlí v Haagu, stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Dohoda o vzniku ICC byla podepsána v roce 1998 v Římě a tribunál vznikl k 1. červenci 2002 poté, co zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně 60 států. Nyní má ICC podporu 125 zemí; například Spojené státy, Rusko, Čína nebo Izrael však jeho jurisdikci neuznávají. Jako poslední se k ICC připojila v roce 2023 Arménie a loni Ukrajina. Naopak odstoupily od něj Burundi a Filipíny, podotkla AFP.
Orbán nadnesl myšlenku odchodu Maďarska z ICC už poté, co americký prezident Donald Trump po svém letošním návratu do úřadu uvalil sankce na hlavního prokurátora tribunálu Karima Khana. Šéf Bílého domu svůj krok zdůvodnil tím, že se činitelé ICC podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael.
