Freund tvrdí, že se neznámí hackeři během kampaně před loňskými volbami do Evropského parlamentu neúspěšně pokusili nainstalovat spyware na zařízení v jeho kancelářích. Použili při tom prý falešný e-mail, v němž se vydávali za ukrajinského studenta.
„Jsou tu náznaky, že za tímto útokem stojí maďarské tajné služby. Pokud by byl úspěšný, pachatelé by získali přístup k veškeré komunikaci v našich kancelářích, k údajům v kalendáři, ke kontaktům na whistleblowery i ke kontaktům v Maďarsku,“ řekl europoslanec za Zelené podle listu The Times. Ten připomíná, že právě tento politik v Bruselu lobboval za to, aby Budapešť přišla o přístup k unijním fondům.
I proto se do něj ve svých výpadech proti EU maďarský premiér několikrát jmenovitě opřel. „Není to žádné překvapení. Orbán pohrdá demokracií a vládou práva. Pokud se podezření potvrdí, byl by to nehorázný útok na Evropský parlament – a to ze strany spojence uvnitř EU. Nikdo by se v Evropě neměl bát sledování jen proto, že se postaví za demokratické hodnoty,“ míní Freund, který už se proto obrátil na německou policii.
Orbán nasadil v Bruselu špiony, snažili se verbovat informátory v unijních institucích |
Investigace německého magazínu Der Spiegel, belgického deníku De Tijd a maďarského projektu Direkt36 odhalila, že Budapešť v minulosti využívala své tajné služby k tomu, aby v institucích Evropské unie získávaly informace a mezi úředníky hledaly nové spolupracovníky. Média zmínila jednoho příslušníka tajné služby označovaného jako V., který v Bruselu působil v letech 2015 až 2017 pod diplomatickým krytím.
Zajímaly ho nejen věci, jež se děly v Evropské komisi, ale i různé drby. Přicházel prý také s nápady, jak dostat více lidí z Maďarska na důležité posty a využít je jako informátory. Tyto informace potvrdily zdroje z bezpečnostních kruhů, napsal Der Spiegel. Novináři navíc ví o dalších dvou údajných maďarských špionech, kteří v téže době byli nápadní svými snahami navázat kontakty s různými lidmi.
Budapešť platí v sedmadvacítce za potížistu, a proto Maďarsko obsadilo jen málo vlivných pozic v evropských institucích. Podle lidí obeznámených s věcí se i proto maďarští agenti snažili shánět informace a zaplňovat personální mezery. Agent V. byl údajně pod velkým tlakem vlády Viktora Orbána, jež požadovala, aby informace dostávala stále rychleji. I to, včetně nedodržování základních bezpečnostních pravidel tajných služeb, prý vedlo k tomu, že byl v roce 2017 odhalen.
Šéfem V. byl tehdejší maďarský velvyslanec při EU Olivér Várhelyi. Současný eurokomisař pro zdraví a ochranu zvířat v pondělí popřel, že by měl jakékoliv informace o pokusech své vlády špehovat unijní činitele. Vyjádřil se tak poté, co si jej v reakci na odhalení v médiích předvolala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Orbánův momentálně největší politický rival, europoslanec Péter Magyar, však prohlásil, že Várhelyi – Magyarův někdejší šéf – neříká „celou pravdu“. Eurokomisaře obvinil, že zatajuje informace o svém působení.
„Jelikož jsem v té době sám pracoval jako diplomat na maďarském velvyslanectví v EU, zažil jsem na vlastní kůži, že poté, co (ministr) János Lázár převzal řízení záležitostí EU, do Bruselu pod záštitou ‚diplomatické‘ funkce přišli podivní lidé bez odborných znalostí, kteří pravděpodobně pracovali pro maďarské služby a jejich úkolem zřejmě bylo shromažďovat informace o soukromém a politickém životě maďarských a zahraničních diplomatů a vedoucích představitelů,“ napsal Magyar na Facebooku.
Bruselský úpadek, nebo náš model, hřímal Orbán. Magyar ho drtí v průzkumech |
Podotýká, že on sám i většina „skutečných maďarských diplomatů v EU“ odmítl s těmito novými lidmi spolupracovat. „Nejméně sto lidí ví, co se v té době dělo, a tuší také, zda to sloužilo maďarským zájmům, nebo mocenské paranoie. Sloužilo to maďarským zájmům, nebo zájmům jiné země?“ ptá se a dodává, že se osobně domnívá, že „tato činnost nebyla vedena výhradně v zájmu ochrany maďarských národních zájmů“.
„Bylo šokující vidět, jak se Olivér Várhelyi, který před rokem 2015 zastával ostře protiruské názory, po svém jmenování Lázárem a Orbánem stal největším mluvčím a služebníkem stále silnějšího spojenectví Orbána a Putina. Ani to nemohla být náhoda, že v té době na ministerstvu zahraničí stále více posilovali tvrdí titáni staré gardy, mezi nimi i ti, kteří před změnou režimu absolvovali diplomatický výcvik KGB v Moskvě,“ tvrdí.
Bruselský portál Politico mimochodem také zmiňuje zjištění, že belgické tajné služby kvůli Orbánově vstřícnému postoji vůči Kremlu přestaly s maďarskými kolegy po ruské invazi sdílet citlivé informace o Rusku a Ukrajině.
„Nikdo by neměl plýtvat energií na sledování Viktora Orbána a (ministra zahraničí) Pétera Szijjárta. Nezrazují maďarské zájmy Moskvě v temnotě, ale v záři reflektorů, s úsměvem a poklepáním na rameno – a jsou na to dokonce hrdí. Pokud je to nutné, pustí ruské hackery do budapešťského ministerstva zahraničí, pokud je to nutné, pracují v Bruselu ve prospěch svých zadavatelů,“ pokračuje Magyar, který byl až donedávna prominentní postavou Orbánova establishmentu.
Exmanžel maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové však nyní stojí v čele strany Respekt a svoboda (TISZA) a hodlá Orbánův Fidesz porazit v dubnových parlamentních volbách. O současném premiérovi tak ve svém příspěvku na sítích mluví jako o „odstupujícím“. „Viktor Orbán už netají, že by rád vyvedl naši zemi z Evropské unie, připravuje se na to stále otevřeněji. Tento ďábelský plán už však nebude moci realizovat,“ tvrdí odhodlaně a volby prezentuje jako referendum nejen o Orbánovi, ale i o tom, zda Maďarsko zůstane v EU a NATO.
Magyar také dodává, že se o tom, že maďarské tajné služby v Bruselu mimo jiné sledovaly i jeho, dozvěděl po roce 2018. „Nevím, zda se tak dělo s vědomím nebo na pokyn Jánose Lázára a Olivéra Várhelyiho,“ píše závěrem. A zmíněný Lázár, který měl unijní záležitosti na starost v letech 2012 až 2018, domácím médiím podle webu Politico řekl, že si na tuto dobu nepamatuje. „Kdyby však maďarská rozvědka odjela do Bruselu, ocenil bych ji, než abych ji kritizoval. To je její úloha: bránit zájmy národa. Jejím úkolem je chránit nezávislost země,“ prohlásil.
