Po letošních parlamentních volbách Orbána v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
Magyar argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl omezit vůli voličů.
Ústavní dodatek stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna.
Orbán dál povede Fidesz. Nevzdám se, nikdy, nikdy, nikdy, vzkázal |
Třiašedesátiletý Orbán, který stál v čele maďarské vlády posledních 16 let a premiérem byl také v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán prohlásil, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace.
Strana Tisza ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a zajistila si tak dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek dnes hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo.
Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak upozornila AFP, zpravidla se však vztahuje na hlavy státu, nikoli na premiéry.
