Od začátku října jsou zavřené i populární lázně Gellért. Hotovo by mělo být v roce 2028. „Opravovaly se naposledy v sedmdesátých letech a my tak každý den bojovali s nějakými technickými problémy,“ říká pro list The New York Times (NYT) Ildikó Szűtsová, výkonná ředitelka městské firmy BGYH, jež má v Budapešti na starosti šestery historické lázně.
Kromě Gellértu před časem zavřely i další dvě místa, což zahraniční turisty poslalo do mnohem menších lázní mezi místní – a ti nejsou právě nadšení. Větší zájem rozhodil rozvrh odděleného koupání žen a mužů, nováčci navíc Maďary štvou nevhodným oblečením anebo tím, že si do lázní berou mobil.
„Opravdu to pociťujeme,“ potvrzuje příliv nových návštěvníků Diána Daniová, jež vede jeden z nejstarších „hammámů“ Veli Bej. Osmanské lázně ze 16. století jsou menší než třeba Gellért, a tak je vyšší zájem problém. I ve všední večer tam visela na dveřích cedulka „máme plno“ a venku čekala fronta zájemců.
Legendární, léčivé, dokonalé. Proč si vybrat zrovna maďarské termály |
Jen do Gellértu přitom dřív mířilo zhruba půl milionu návštěvníků ročně. Část z nich se snaží absorbovat třeba lázně Rudas, kde kvůli tomu zásadně omezili čas vymezený oddělenému koupání. Naštvaní „štamgasti“ se kvůli tomu vzbouřili a skupina žen přišla s peticí za návrat starého rozvrhu. Nechtěly přijít o svobodu koupání bez nechtěných mužských pohledů.
„Pokud půjdu do normálních lázní, dřív nebo později za mnou i v mém věku někdo přijde a řekne: ‚Ahoj, jak se vede?‘“ vadí pětačtyřicetileté majitelce knihkupectví Judit Pecákové. Mnozí místní tak podle ní mají pocit, že se na ně vedení Budapešti i firmy BGYH vykašlalo a dalo přednost penězům, které do lázní přinášejí turisté. „Začali se dívat jen na čísla a nevidí, že je tu také jistá kultura,“ kritizuje Pecáková.
Sama BGYH už v reakci na protesty vrátila Maďarkám a Maďarům dva ze čtyř dnů odděleného koupání v lázních Rudas a prohlásila, že jejím cílem je „zachovat staleté tradice koupání a zároveň brát v úvahu prodejní a ziskové aspekty, které umožňují provoz lázní“. V posledních letech také zvedla vstupné a například v největších Széchenyiho termálech nyní lidé o víkendu zaplatí zhruba tisícikorunu na den.
 |
Renovace pak ještě ani nezačaly v dalších populárních lázních Király, zavřené už jsou přitom pět let. Ředitelka BGYH Szűtsová tvrdí, že rekonstrukci blokuje Národní společnost pro správu aktiv, tedy vládní agentura, které tyto lázně patří.
I spory mezi kabinetem dlouholetého premiéra Viktora Orbána a vedením metropole totiž do stavu koupelí promlouvají. V roce 2019 Orbánův Fidesz ztratil na radnici většinu a město nyní vede výrazný premiérův kritik Gergely Karácsony. Ten například do ulic Budapešti v pondělí svolal demonstraci a žádal, aby Orbánova vláda městu vrátila peníze, o které ho podle něj nelegálně připravila.
Budapešť proti Orbánovi. Tisíce lidí vyšly do ulic, akci svolal starosta |
Kabinet naopak z finančních problémů metropole viní Karácsonyho. Orbánova vláda totiž tvrdí, že Karácsony vede město přímo „katastrofálně“, a proto nemá peníze ani na opravu slavných lázní.
Budapešťská radnice si naopak stěžuje, že musí v rámci solidarity ze svého rozpočtu přispívat na chudší regiony a že jsou tyto příspěvky čím dál vyšší. Letos musí zaplatit kolem 270 milionů dolarů (zhruba 5,5 miliardy korun), píše NYT s tím, že to je pětina městského rozpočtu. „Je to politický trest,“ míní ředitel primátorovy kanceláře Ambrus Kiss.
Společnost BGYH před rokem koupila lázně Rác, které jsou zavřené už od roku 2002. Chtěla by je opravit a znovu zpřístupnit lidem, na to ovšem potřebuje půjčku. Peníze pro městské firmy však schvaluje vláda. „Tato rozhodnutí se nezakládají na profesionální úvaze, jsou politická,“ tvrdí Kiss. Pokud město půjčky nedostane, neopraví se ani Rác, ale ani Gellért, dodává.
Namočte se jako Maďar. Průvodce lázeňského povaleče po Budapešti |
„Gellért je ikona Budapešti a Maďarska, ale ve vládě nám nikdo nechce dát peníze,“ říká také Szűtsová, podle níž tak jde Orbánův kabinet proti své vlastní strategii k turismu. A to v době, kdy se lázně v dalších částech země postupně i díky vládním penězům zvelebují. Třeba v Gyule u rumunských hranic nebo v Győru na hranici se Slovenskem, kde dostali na rozvoj lázní v přepočtu zhruba 1,3 miliardy korun.
Nynější lídr maďarské opozice Péter Magyar navíc přišel se spekulací, že lázně Gellért mohou brzy skončit v rukou Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Ten totiž vlastní společnost, jež nedávno koupila hotel v sousedství a začala jej přetvářet na luxusní hotel Mandarin Oriental pro bohaté turisty. Samotná firma BDPST nicméně tvrdí, že o nedaleké lázně nemá zájem.
