Balaton měří na délku 78 kilometrů. Největší středoevropské jezero je oblíbeným...

Balaton měří na délku 78 kilometrů. Největší středoevropské jezero je oblíbeným cílem turistů. | foto: Profimedia.cz

Noví králové Balatonu. Orbánovi kamarádi zázračně bohatnou z eurofondů

  • 392
Budapešť (od zpravodaje iDNES.cz) - Ani potírání uprchlíků, ani boj s kvótami, ani strašení Sorosem. Na uplynulých osmi letech vlády maďarského premiéra Viktora Orbána je nejzajímavější systém rozdělování veřejných zakázek, z něhož tyjí lidé napojení na vládní stranu Fidesz. Často jde o eurofondy, tedy i peníze českých daňových poplatníků.

Dvacetitisícové město Keszthely ležící na západním konci Balatonu je jedním z center turistického ruchu u největšího středoevropského jezera. Před pádem komunismu bylo oblíbeným letoviskem stranických aparátčíků, dnes řada hotelů chátrá.

To by se však brzy mělo změnit, protože do Keszthely vtrhli investoři. Premiér Orbán po minulých volbách slíbil, že vláda do roku 2030 investuje do turistického ruchu v přepočtu 62 miliard korun. Z toho asi polovina má směřovat do projektů na Balatonu. Většinu investic by měli zaplatit daňoví poplatníci, asi 40 procent podle vládního plánu půjde z eurofondů.

Agentura Reuters nedávno zjistila, že po tomto oznámení místní hotely začali skupovat byznysmeni napojení na vládní stranu Fidesz. Majitele změnilo sedm nejzajímavějších nemovitostí v Keszthely. 

Tři dnes vlastní Orbánův přítel z dětství Lőrinc Mészáros, další tři premiérův zeť István Tiborcz. Mészáros kromě toho minulý rok koupil turistickou agenturu Balatontourist spravující kempy u 78 kilometrů dlouhého jezera.

„Víme, že podnikatelé napojení na Fidesz se objevují na místech, kde je něco velmi levně na prodej a vědí, že tam přijdou státní investice - například peníze z EU. Je tak docela dobře možné, že vláda po volbách oznámí nějaké velké projekty z evropských peněz kolem Balatonu,“ okomentovala pro iDNES.cz nákupní horečku u jezera Gabriella Nagyová z maďarské pobočky Transparency International.

Meszáros a Tiborcz jsou součástí nové podnikatelské elity zrozené po volbách v roce 2010, v nichž Orbán získal ústavní většinu. Mészáros, původním povoláním instalatér, se raketovým tempem vypracoval na pátého nejbohatšího člověka v Maďarsku. Patří mu média, vinice, stavební firmy či banky. Kromě toho starostuje ve Felcsútu, kde premiér prožil dětství (více zde: Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář).

István Tiborcz, manžel Orbánovy dcery Rahel, na sebe upozornil díky skandální zakázce na modernizaci veřejného osvětlení v několika desítkách měst. A to i přesto, že jeho firma s tím neměla naprosto žádné zkušenosti. Výsledkem zakázky v hodnotě 65 milionů eur byla tma v ulicích a vyšetřování ze strany evropského úřadu proti podvodům OLAF.

Kohorta vlasteneckých podnikatelů

Čtyřiapadesátiletý Orbán je před nedělními parlamentními volbami v zahraničních médiích vykreslován především jako sveřepý bojovník s uprchlíky a americkým filantropem Georgem Sorosem. Méně se však píše o jím zřízeném oligarchickém systému, který systematicky vysává veřejné zdroje.

Samozřejmě, veřejné fondy se rozkrádaly i za vlády socialistů. „Transparency International už v roce 2008 říkala, že korupce se stává systémovým problémem. Jenže zatímco tehdy jsme mluvili o stovkách milionů forintů, dnes mluvíme o stovkách miliard,“ myslí si Nagyová.

Předvolební mítink maďarského premiéra Viktora Orbána v Székesfhérváru (6....
Maďarský premiér Viktor Orbán na předvolebním mítinku v Székesfehérváru (6....
Předvolební mítink maďarského premiéra Viktora Orbána v Székesfehérváru (6....

Korupce poskočila na vyšší úroveň poté, co Fidesz ústavními změnami soustředil veškerou moc ve svých rukou. „Dalším problémem je, že korupce je dnes už do značné míry legalizovaná,“ říká Nagyová a připomíná neprůhledné prodávání povolení k pobytu Rusům, Číňanům a Arabům a finanční dary sportovním klubům, které si firmy mohou odečíst z daní - z těchto peněz byl například postaven předimenzovaný stadion ve Felcsútu.

Orbán před osmi lety vyhlásil vlastní ekonomickou doktrínu založenou na odmítnutí mezinárodního kapitálu a západního liberalismu. „Během sedmi let tvrdé práce jsme vybudovali vlastní politický a ekonomický systém, model šitý na míru Maďarsku... Systém Národní spolupráce,“ prohlásil minulý rok.

Korupční žebříček

Maďarsko si za uplynulý rok v žebříčku vnímání korupce pohoršilo o tři místa. Ze sta možných získalo 45 bodů a propadlo se na úroveň Černé Hory. 

„Máme data, podle nichž v posledních letech znatelně ubylo drobné korupce jako jsou úplatky policistům. Podstatně ale přibylo závažné korupce řízené shora,“ říká Gabriella Nagyová a poukazuje na průzkumy, podle nichž si jsou Maďaři korupce vědomi, ale nemají chuť s ní něco dělat. 

„Ve společnosti panuje velká apatie. Asi 75 procent lidí uvádí, že korupční jednání by nenahlásilo. To je nejvíc v EU. Zajímavé je, že u mladých lidí je to opačně, dvě třetiny z nich by korupci oznámilo,“ dodává právnička neziskové organizace.

V jiném projevu přiznal, že takový model počítá s vypěstováním „kohorty vlasteneckých podnikatelů“. „Jeden politolog velmi blízký Orbánovi dokonce prohlásil, že to, co lidé obvykle vnímají jako korupci, není korupce, ale samotná podstata politiky Fideszu, protože tímto způsobem vytváří novou národní buržoazii,“ přibližuje Nagyová zrod maďarských oligarchů.

OLAF vidí jen špičku ledovce

Orbánův ekonomický model podle The Financial Times v mnoha ohledech připomíná putinovské Rusko. Je tu ale jeden podstatný rozdíl: Maďarsko je členem EU a Orbánova podnikatelská elita tak vysává i peníze evropských daňových poplatníků.

Maďarsko je v poměru k HDP největším příjemcem evropských fondů, v rozpočtovém období 2014 až 2020 by mělo dostat 25 miliard eur. Transparency International odhaduje, že korupce provází 90 procent projektů spolufinancovaných z EU a zakázky jsou v průměru předraženy o dvacet až pětadvacet procent.

Orbánovi oligarchové mají v oblibě především velké infrastrukturní projekty jako budování silnic, železnic a stadionů. „Ještě před osmi lety byly tyto veřejné zakázky šité na míru, aby v nich zvítězila předem určená firma. To už dneska vůbec není potřeba, protože se o ně automaticky hlásí jen společnosti s těmi správnými styky,“ vysvětluje Nagyová.

Cílem vlády je podle ní utratit co nejrychleji co nejvíc peněz, plánování a účelnost projektů jsou druhotné. „Ano, dokonce i peníze utracené na zkorumpované projekty přispívají k růstu maďarské ekonomiky. Ale jen na chvíli. Když se na vesnici postaví stadion, lidé dostanou práci. Jenže pak se často zjistí, že vesnice na údržbu toho stadionu nemá peníze,“ upozorňuje.

Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář

O nejkřiklavější kauzy se zajímá OLAF, na víc ale nemá pravomoci ani prostředky. „Je to jen špička ledovce. V uplynulém rozpočtovém období bylo v Maďarsku financováno z EU asi 64 000 projektů. OLAF ročně vyšetří asi tři sta projektů v celé EU, v Maďarsku asi deset nebo patnáct,“ vysvětluje Nagyová.

Systém rozdělování evropských peněz je totiž založen na předpokladu, že kontrolu budou vykonávat úřady v jednotlivých zemích. „Ale to se v Maďarsku neděje, protože všechny kontrolní orgány jako je prokuratura nebo antimonopolní úřad díky ústavním změnám po roce 2010 ovládla vláda,“ komentuje Nagyová právní stav Maďarska. 

Podle ní už řada lidí dospěla k názoru, že korupce v Maďarsku je vlastně financována Evropskou unií.

Pád do nemilosti

Jak je důležité být s Viktorem Orbánem zadobře, ukazuje příklad Lajose Simicsky. Magnáta a dlouholetého Orbánova spojence, který kdysi pomáhal zakládat Fidesz a po Orbánově drtivém vítězství v roce 2010 získal prakticky monopol na veřejné zakázky.

Jenže před třemi lety se s premiérem rozhádal a od té doby má utrum. Orbánovi se mstí popisováním vládních kauz ve svých médiích a podporou nejsilnější opoziční strany Jobbik která se v posledních letech snaží zbavit fašistické image a přeorientovala se na tepání Orbánových skandálů.

Po Simisckově pádu vstoupil na scénu Lörinc Meszáros. Opozice tvrdí, že je jen nastrčenou figurkou, bílým koněm. Takovému podezření napovídá několik případů, kdy se ho novináři ptali na akvizice jeho společností a ukázalo se, že Meszáros o nich nemá tušení. „Skutečně se zdá, že je jen prostředníkem. Důkazy, kdo skutečně vlastní jeho společnosti, ale chybí,“ myslí si Nagyová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video