Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na úterý svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta. Jeho kancelář však dopoledne na Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil, označil to za krok nezbytný k obnovení pořádku v zemi a nastolení demokracie.
Agentura Reuters v této souvislosti podotkla, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právně podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země. Předseda sněmovny o kroku navíc nebyl informován.
Po masivních protestech na Madagaskaru padla vláda. Prezident rozpustil parlament |
Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat a pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 poslanců.
„Zasedání (sněmovny) bylo protiústavní a jakékoliv rozhodnutí nebo usnesení, které z něj vyplyne, je po jejím rozpuštění neplatné,“ reagoval prezident. O jeho definitivním sesazení měl následně rozhodnout ústavní soud, ten už ale nyní prakticky neexistuje.
Nové volby
„Od dnešního dne přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Michaela Randrianirinu, který stojí v čele elitní armádní jednotky Capsat. Ta se v sobotu proti Rajoelinovi vzbouřila a postavila se na stranu lidí, kteří proti prezidentovi demonstrovali v ulicích.
Nový madagaskarský vůdce po dnešním vojenském převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období 18 měsíců až dva roky. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC.
Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do 60 dní. Vojáci však už předtím oznámili rozpuštění tohoto soudu. Dosavadní prezident Andry Rajoelina v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země.
Moc přebírá elitní armádní útvar Capsat, jemuž Randrianirina velí. Capsat se v sobotu vzbouřil proti hlavě státu, když se postavil se na stranu demonstrantů, kteří proti prezidentovi po řadu dní protestovali v ulicích.
 |
Agentura AP dodala, že armáda vytvoří radu z důstojníků armády a příslušníků četnické policie. V jejím čele stane předseda vlády, který údajně rychle sestaví civilní vládu, dodal Randrianirina.
Podle agentury AFP projížděli během dne příslušníci elitních vojenských jednotek ulicemi madagaskarské metropole Antananariva v terénních vozidlech. Zdravily je davy lidí, motoristé troubili a někteří se připojili ke konvoji, který AFP popsala jako vítěznou jízdu městem.“Od dnešního dne přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Randrianirinu.
Randrianirina ujistil, že do změn budou zapojeni i mladí protestující, protože jejich hnutí označované jako Gen Z Mada vzešlo z ulic a „my musíme respektovat jejich požadavky“. Řekl, že jemu a jeho stoupencům nezbývalo nic jiného, než svrhnout dosavadní režim
Současnou krizi 25. září vyvolaly protesty, které byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody.
Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Demonstrace si vyžádaly životy 22 lidí, vedly však také k pádu vlády a vzpouře části armády a bezpečnostních sil.
Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009 a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
Chtěli mě zavraždit, tvrdí prezident
Rajoelina vzkázal, že čelí opakovaným pokusům o atentát, proto se rozhodl ukrýt. „Skupina vojáků a politiků mě plánovala zavraždit,“ řekl. Bývalý starosta hlavního města vyzval k respektování ústavy, což je podle něj cesta k vyřešení stávající politické krize.
Francouzský prezident Emmannuel Macron během summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu vyzval, aby byl na Madagaskaru zachován ústavní řád a pořádek. Zatím nepotvrdil zprávy, podle nichž Francie pomohla Rajoelinovi uprchnout ze země. „Dnes nebudu nic potvrzovat,“ citovala Macrona agentura AFP. „Chci jen vyjádřit naše velké znepokojení,“ poznamenal.
Generace Z se naštvala. Světem se valí krvavé protesty omladiny |
Manifestace na Madagaskaru se inspirovaly takzvanými protesty generace Z v Keni či Nepálu, kde po několikadenních střetech zahynulo 73 lidí a kde rezignoval 9. září předseda tamní vlády. Jde o největší protesty, jaké ostrov za poslední roky zažil, a zároveň o nejvážnější problém, jemuž Rajoelina od svého znovuzvolení před dvěma lety čelí.
Navzdory bohatým zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 32milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Světová banka uvedla, že v roce 2022 žilo okolo 80 procent obyvatel Madagaskaru pod hranicí chudoby.
Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci Capsatu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
