Macron započal politickou válku už po červnových volbách do Evropského parlamentu, když vyhlásil předčasné volby jako protiúder k úspěchu Národního sdružení Marine Le Penové. V tuzemských volbách pak vyzval k boji proti krajní pravici, výsledkem však bylo překvapivé vítězství krajně levicové koalice Nová lidová fronta. A jak se zdá, ani tu prezident u moci nechce.
Proti levicové vládě by se podle Macrona ihned vymezila všechna ostatní uskupení v parlamentu, což by nepřispívalo ke stabilitě země. „Levicová vláda by okamžitě čelila odporu 350 poslanců, tedy jasné většiny v Národním shromáždění, kteří by vyvolali hlasování o důvěře. Situaci jsem konzultoval s politickými lídry a shodli jsme se, že v zájmu stability naší země tato cesta není správná,“ uvedl Macron.
Levicové strany vyzval ke spolupráci s dalšími politickými silami. I když se mu zatím nepodařilo najít nástupce premiéra v demisi Gabriela Attala, poznamenal, že jeho zodpovědností je zajistit, aby země nebyla oslabena.
Olympijská iluze je pryč. Macron je zpět v pekle, kompromisům se nevyhne |
V pondělí se Macron v Elysejském paláci sešel se zástupci krajně pravicového Národního sdružení (RN) a předsedy obou komor parlamentu. Zástupci RN, které je třetím největším blokem v Národním shromáždění, po konci jednání s prezidentem potvrdili, že by vyslovili nedůvěru jakékoli levicové vládě.
Povolební situace ve Francii se jeví jako neřešitelná. Nová lidová fronta coby vítěz voleb drží 193 křesel, následuje Macronova koalice (164 křesel). Národní sdružení Marine Le Penové skončilo až třetí se ziskem 143 mandátů. Většina 289 křesel zůstala všem stranám vzdálená. Povolební vyjednávání na měsíc zastavily olympijské hry.
Během nich se o premiérský úřad oficiálně přihlásila jediná kandidátka, sedmatřicetiletá zástupkyně Nové lidové fronty Lucie Castetsová. Její výhodou je, že se dočkala podpory celé volební koalice, ve které se sešli socialisté, zelení, komunisté i krajně levicoví stoupenci Jeana-Luca Mélenchona z Nepoddajné Francie. Macron ji však od počátku odmítá.
Impeachment a výzvy k protestům
Mélenchonovi, který nejde pro drsná slova daleko, začíná docházet trpělivost. V reakci na pondělní oznámení Elysejského paláce uvedl, že Macron uvedl Francii do „opravdu vážné situace“. „Reakce veřejnosti i politiků musí být rázná. Prezident neuznal výsledky voleb, odmítá jmenovat Lucii Castetsovou. Za takových okolností poslanci Nové lidové fronty dají do pohybu proces impeachmentu,“ prohlásil Mélenchon.
Do diplomatických slov tak zabalil pokus o svržení prezidenta. Na vysvětlenou – impeachment je ústavní žaloba podaná na voleného funkcionáře, v tomto případě prezidenta, který se dopustil závažného trestného činu. Trestem je zbavení funkce. Ten má ale jen velmi malou šanci na úspěch, jelikož ho musí schválit dvě třetiny členů Národního shromáždění i Senátu. V horní komoře mají převahu pravicové strany a prezidentův tábor.
Mélenchon zároveň vyzval veřejnost, aby vyšla do ulic a apelovala na dodržování demokratických principů. Macron svým krokem rozohnil i předsedkyni zelených Marine Tondelierovou. „Je to neúcta a nezodpovědnost k demokracii,“ nechala se slyšet podle listu The Guardian.
Macron v úterý zahájí druhé kolo jednání. Kromě stranických představitelů chce debatovat i s „republikánskými osobnostmi“. Jejich jména ani přesný harmonogram Elysejský palác nezveřejnil. Představitelé Nové lidové fronty ani Národního sdružení se jednání neúčastní.
„Odmítám se účastnit této parodie na demokracii,“ uvedl šéf socialistů Olivier Faure k druhému kolu konzultací. Podle Castetsové nemá smysl, aby se představitelé levice účastnili diskuze, pokud se nebude jednat o ustanovení levicové vlády.
Není čas na jednání?
Macronovo přehlížení krajní levice i pravice mu naneštěstí pro něj dává jen malý manévrovací prostor. Kompromisem může být socialista Bernard Cazeneuve, jenž si premiérskou funkci nakrátko vyzkoušel na konci prezidentského mandátu Françoise Hollanda od prosince 2016 do května 2017, připomíná BBC. Cazeneuve se návratu do sídla premiéra v Matignonském paláci nebrání. „Pokud to je ve všeobecném zájmu, jsem na to připraven,“ nechal se slyšet na počátku července. Teoreticky by mohl být akceptovatelný pro část levice.
Pokud by šel Macron tvrdě proti spolupráci svých centristů s levicí, musí lovit v republikánských vodách, kde přichází v úvahu jediné jméno: Xavier Bertrand. Někdejší ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí za vlád Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho od roku 2016 úspěšně vede severofrancouzský region Hauts-de-France. Odrazil zde mimo jiné nástup krajní pravice.
Bertrand se k případné nominaci oficiálně nevyjádřil, podle zdrojů z jeho okolí je však připraven post přijmout. Jeho výhodou je, že se těší velké oblibě v „promacronovských“ kruzích. Počty však mohou hrát proti němu, většinu by dohromady nedal a rovněž by byl vydán na milost hlasování o důvěře.
Macronovi přerostl jeho chráněnec přes hlavu, hvězda premiéra Attala stoupá |
Řešení podle agentury AFP jen tak nepřijde, ve středu totiž ve francouzské metropoli začínají paralympijské hry. Macron se navíc po jejich zahájení vydává na návštěvu Srbska, kde bude ve čtvrtek a v pátek. Ani dva měsíce po volbách tak Francie podle všeho nebude mít novou vládu.
Straší ji přitom zejména nutnost schválení rozpočtu pro rok 2025, který bude kvůli rozhazovačnosti předešlé vlády pod bruselským drobnohledem. Bez stabilního kabinetu to půjde jen těžko.
24. července 2024 |
