"Chceme to stihnout ještě před začátkem období dešťů," řekl agentuře AP ředitel archeologického parku Fernando Astete, který uvítal geology a inženýry z České republiky, Kanady, Itálie, Japonska a Slovinska.
V Machu Picchu zatím k žádným sesuvům nedošlo. Ovšem v období silných lijáků od prosince do března jsou ve stupňovitém pralesním terénu, který obklopuje horu, na jejímž vrcholku byla citadela vybudovaná, velmi častým jevem.
"Práce v legendární citadele sponzoruje OSN, stejně jako instituty v domovských zemích vědců," podotkl Astete.
Incké panství se v dobách největšího rozkvětu rozkládalo na území sahajícím od dnešní jižní Kolumbie přes Ekvádor, Bolívii, Peru až po Chile a výběžky Argentiny.
V roce 1533 ji rozvrátili španělští dobyvatelé, kteří se především pídili po pokladech, ale zároveň se snažili srovnat se zemí jakoukoliv stavbu, která by připomínala nekřesťanskou říši.
Machu Picchu jejich řádění uniklo. Kečujští indiáni ho opustili kolem roku 1545, ale teprve v roce 1911 jeho trosky s pomocí místních indiánů "znovuobjevil" profesor z americké Yaleovy university Hiram Bingham.
Částečně rekonstruovanou citadelu ležící asi 500 kilometrů jihovýchodně od peruánské metropole každoročně přijíždí obdivovat na 300 tisíc návštěvníků ze zahraničí.
 Dávná incká pevnost Machu Picchu patří k nejznámějším památkám nejen v Peru. |
