"Aliance vyhlásila válku (terorismu), ale nikdo si toho ani nevšiml," uvedl Michael Clarke, ředitel prestižního Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně (IISS). Jeho kolega, francouzský bezpečnostní expert Francois Heisbourg, rovnou usoudil, že nynější události vlastně "odpravily" alianci jako vojenskou organizaci.
Omezená role NATO v boji s terorismem je totiž stále viditelnější. Do Afghánistánu a okolí míří stovky a tisíce vojáků z Británie, Německa či Francie, a mluví se dokonce i o využití českých sil. Aliance však do toho nemá co mluvit, třebaže ve všech případech jde o vojska z jejích členských zemí.
"Aliance se svou integrovanou vojenskou strukturou byla zcela odstavena stranou. Spojené státy provádějí vojenskou akci samy nebo s několika málo spojenci," shrnul situaci analytik IISS Dana Allin. Podobná hodnocení narážejí v alianci na pobouřený nesouhlas.
"Nikdy nebyla rada NATO, kde by někdo řekl: Podívejte, už nejsme důležití," protestují někteří její diplomaté. Podle nich jde o pseudoproblém, nad nímž spekulují pouze média a akademici se spoustou volného času. Jiní diplomaté NATO na ožehavou otázku jednoduše neodpovídají.
Snad mají důvod. Zatímco mapu zklidňujícího se Balkánu hustě pokrývají vlaječky NATO, v okolí teroristických hnízd není vidět ani jedna. Nejblíže k oblastem bojů se zatím dostaly lodě středomořské eskadry aliance, které byly vyslány hlídkovat do oblasti Suezského průplavu. Dokonce i jedny z mála společných bojových prostředků NATO, průzkumné letouny AWACS, skončily ve vzdušném prostoru nad Severní Amerikou, tisíce kilometrů od Afghánistánu.
Někteří, jako švýcarský list Neue Züricher Zeitung, za to nedávají vinu alianci samé. Problém vidí spíše ve vojenské zaostalosti řady evropských členů NATO, což oslabuje zájem USA na užití složitých struktur aliance. Proto sílí hlasy, které se tážou, zda by po Afghánistánu neměla aliance nově vymezit smysl své existence.
NATO se snaží. Ujišťuje, že příští rok provede další rozšíření, a snaží se vytvořit nový vztah s Ruskem. Podle analytiků to změní původně vojenské seskupení. "Příští rozšíření urychlí proměnu NATO v političtější organizaci. Tato změna je stejně nevyhnutelná," soudí Andrew Cottey z britského Centra pro evropskou reformu.
Po zkušenostech z Afghánistánu budou podle něho "většinu bojových akcí, do nichž se země aliance zřejmě zapojí, provádět koalice ochotných a (vojensky) schopných zemí". Proces "politizace" vojenské aliance může podpořit i chystaná Rada Rusko-NATO, zejména pokud tento orgán začne o něčem rozhodovat.
Praktické vojenské kroky NATO jsou totiž omezené, jak ukázalo i nynější jednání ministrů obrany. Jejich diskuse se omezila na problém výše vojenských výdajů a zpracování nových koncepcí. Tentokrát by v nich měl být důkladně rozpracován i problém boje s terorismem.
