Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDodávky letounů F-16 jsou pro Ukrajince podle Visingra skutečně velmi důležité. „A to jak ve faktické, tak v symbolické rovině. To, že dostali nadzvukové bojové letouny západní výroby, je pro ně klíčové například v tom, že tak další část jejich vojsk přechází na západní techniku, podobně jsme to viděli u dělostřelectva, tanků, protivzdušné obrany.“
„A podobně to platí i v symbolické rovině, protože F-16 byly takovým svatým grálem, byly úplně na vrcholu seznamu typů techniky, o které Ukrajinci žádali a prosili od samého začátku války,“ míní analytik.
F-16 nejsou „game changer“
A už se ví, kolik letounů na Ukrajinu nakonec dorazí? „Zatím se mluví o 6 až 10 exemplářích. Jsou to letouny původně z Dánska a Nizozemska a Ukrajina je dostává zřejmě darem. Další stroje by měli dodat Norové a Belgičané. Celkově má Ukrajina přislíbeno 79 letounů, ale bude trvat rok nebo dva, než dostane tento slibovaný počet.“
Ještě do konce letošního roku by měli podle něj Ukrajinci dostat dalších deset F-16. „A nesmíme zapomínat, že kromě těchto strojů by měly dorazit také francouzské stroje Mirage 2000, které přislíbil prezident Macron. Takže na konci tohoto roku by Ukrajina teoreticky měla mít dvacet F-16 a jednu letku strojů Mirage, což znamená pravděpodobně 12 kusů.“
Ale pro vývoj války to podle analytika zatím není klíčová dodávka, „game changer“. „A to hlavně kvůli počtu. Ten je prostě příliš malý na to, aby mohl způsobit nějakou opravdu zásadní změnu, nějaký zásadní zvrat dynamiky války. Až těch strojů bude třeba 40 nebo 50, tak to už bude o něčem jiném.“
Pro Ukrajince teď podle Visingra nastává dilema. „Je to podobné jako se systémy protivzdušné obrany. Oni totiž Ukrajinci na jednu stranu potřebují chránit svoje města před ruskými raketovými údery, na to by F-16 byly vhodné. Ale na stranu druhou by potřebovali chránit a podporovat jednotky na frontě. Ale vzhledem k tomu, že letounů je zatím málo, budou muset dělat asi někdy dost bolestivé kompromisy v tom, kde a jak letouny nasadí.“
A ví se, kdo bude F-16 pilotovat? Výcvik pilotů totiž netrvá týdny či měsíce, ale spíš roky. „To je velká otázka a není to jen o pilotech, je to i o pozemním personálu, protože standardně platí, že na jednoho pilota potřebujete zhruba 10 mechaniků, kteří se o letadlo starají na zemi.“
Piloti se začali Ukrajině sami nabízet
„Dá se předpokládat, že pro stroje, které teď Ukrajinci mají, alespoň nějaký základní personál k dispozici je,“ soudí Visingr. „A zároveň se mluví zhruba o deseti až dvanácti vycvičených ukrajinských pilotech, stejně tak tam musejí být desítky, možná nízké stovky mechaniků, kteří se o ta letadla starají.“
Ale momentálně se podle něj rýsuje na obzoru něco, co by mohlo situaci velmi zásadně změnit. „Minulý pátek totiž ukrajinská cizinecká legie, tedy dobrovolnické jednotky, které verbují cizince, začala oficiálně nabírat piloty a mechaniky pro F-16. A vzhledem k tomu, jak je tento letoun po světě rozšířený, jde vlastně o jedno z nejrozšířenějších bojových letadel světa, tak jsou po světě stovky vycvičených pilotů a tisíce zkušených mechaniků.“
„A myslím si, že řada z nich už si začíná rezervovat letenky do Kyjeva, protože pro řadu vysloužilých pilotů by tohle mohl být splněný sen. To jsou lidé, kteří mají nalétané spousty hodin, třeba byli i v bojových akcích, ale nikdy se nedostali do skutečného vzdušného souboje. A pro ně by tohle mohla být úžasná příležitost. S nadsázkou řečeno: někteří z nich by možná byli ochotni si za tuto možnost i zaplatit,“ říká Visingr.
„Je známo, že v loňském roce zájem létat pro Ukrajinu vyjádřil Dan Hampton, což je jeden z nejvíc vyznamenaných a nejvíc respektovaných amerických pilotů vůbec,“ upozorňuje analytik. „Je to i autor několika skvělých knih, které vyšly také v češtině a čeští čtenáři ho možná budou znát. On řekl, že jakmile to bude možné, tak do F-16 sedne a bude bránit Ukrajinu. Doslova řekl: počítejte se mnou. A takových pilotů jsou po světě stovky.“
V další části Rozstřelu pak Visingr hovořil o stavu ukrajinské armády. Zmínil například to, že Kyjevu významně pomohla česká muniční iniciativa. „Na začátku roku mělo Rusko výraznou palebnou převahu v počtu vystřelených granátů: zhruba deset ku jedné. To se srovnalo. Teď má Rusko převahu zhruba na úrovni dva až čtyři ku jedné. Na čemž má samozřejmě obrovský podíl právě česká muniční iniciativa, která zajistila dodávky statisíců granátů z různých zdrojů.“
Rusové postupují v Donbasu
„Ale kde je to pořád hodně problematické, to je protivzdušná obrana, protože zásoby protivzdušných střel, ať už pro systémy Patriot nebo pro některé další, jsou mnohem menší než zásoby dělostřelecké munice,“ upozorňuje vojenský analytik.
A v jaké fázi je v tuto chvíli konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou? „Jak kde,“ konstatuje analytik. „Ukrajině se podařilo zastavit ruský útok v Charkovské oblasti. Ruská ofenzíva u Charkova neuspěla a zastavila se. Ale teď se Rusům daří postupovat v Donbasu, sice opět velmi pomalu, za cenu obrovských ztrát, ale postupují tam a v některých oblastech na ukrajinské obránce velice nepříjemně tlačí.“
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina dostala první stíhačky F-16. Je jich málo, dodal |
„A v ruském postupu hrají velmi důležitou roli naváděné klouzavé bomby, které se Rusové naučili používat. Je to sice docela hrubá improvizace, z hlediska přesnosti se nevyrovnají západním zbraním, ale Rusové začali naváděcí soupravy montovat i na velice těžké pumy, včetně bomb o hmotnosti tří tun. A ta obrovská ničivost těchto zbraní v podstatě kompenzuje nižší přesnost. Naváděné klouzavé pumy teď patří mezi nejúspěšnější a nejúčinnější ruské zbraně, shazují se z různých typů bojových letounů, a právě proto je důležité, že Ukrajinci získali F-16,“ dodává Visingr.
Ten upozornil i na další podstatné momenty konfliktu. Rusům se významně snižují zásoby bojových strojů, například tanků. Nasazují už stroje z šedesátých let, které se například účastnily invaze do Československa v roce 1968. Visingr odhaduje, že Rusko má zásobu bojových vozidel zhruba na další rok.
Spolupráce Putina s Kimem
V tomto ohledu se jeví jako velmi důležitá spolupráce Ruska s komunistickou KLDR, kdy Kimův režim dodává Putinovi už nejen munici, ale i další armádní techniku. „Na frontě se objevil severokorejský samohybný protitankový raketový systém, který vypouští protitankové rakety dalekého dosahu naváděné po kabelu. A údajně už se tak podařilo zničit nějaké ukrajinské cíle. Je otázka, jestli bude Severní Korea v těchto dodávkách pokračovat. Jestli se třeba na frontě neobjeví nějaké další typy severokorejských vojenských vozidel. Nejde to určitě vyloučit.“
Rusko ale bojuje s dalším vážným problémem. „Alarmující je stav ruských železnic. V posledních dnech se objevila nahrávka náměstka ředitele ruských státních železnic, který hovoří o tom, že je Rusko možná jenom dny od úplného kolapsu železniční sítě. Ředitel dokonce svým podřízeným vyhrožuje popravčími četami, což napovídá, že situace opravdu není růžová.“
Zakázky mají zbrojaři i výrobce postelí. Kdo z Čechů vydělá na obnově Ukrajiny |
„To souvisí s tím, že Rusko nemá schopnost vyrábět železniční podvozky. Tam totiž existovaly tři firmy, které vyráběly železniční vozidla, jenže všechny tyto tři firmy byly vlastně Joint Ventures, podniky se západními firmami,“ vysvětluje Visingr. „A když začala válka, tak všechny tři tyto firmy z Ruska odešly. Takže Rusko, co se týče železničních vozidel, má jen to, co mělo na začátku války, a vozový park odchází a nedaří se ho renovovat. V médiích se objevují téměř každý den zprávy o tom, že v Rusku vykolejil nějaký vlak a dá se očekávat, že tohle bude gradovat.“
„Rusko bez železnic jako stát efektivně nefunguje a Čína tady nepomůže z toho důvodu, že Rusko používá jiný rozchod kolejí, takže by Čína musela rozjet výrobu úplně nových železničních vozidel a nejsem si jistý, jestli se Číně do něčeho takového bude chtít,“ uzavírá Visingr.
Jsou tedy západní sankce na Rusko účinné? Jak se aktuálně daří Rusku v leteckém průmyslu? A jaké jsou reálné ztráty během války na obou stranách? I na to odpovídal Lukáš Visingr v Rozstřelu.
