„Již během inventarizace v roce 2016 jsme se podivovali, proč v centrální části pohřebiště nejsou náhrobky. Zdálo se nám to tak zvláštní, že jsme se rozhodli podniknout geofyzikální průzkum,“ řekl deníku Michal Laszczkowski, kteří řídí nadaci pro zachování kulturního dědictví. Tento průzkum kromě množství mělkých hrobů odhalil i hlouběji ležící základy starší stavby, nepochybně sloužící sakrálním účelům.
„Bez výkopů či alespoň sondáže ale bude velice těžké určit časové období, ze kterého stavba pochází, a její skutečnou funkci,“ dodal Fabian Welc, který průzkum vedl.
Na hřbitově byly podle deníku pochovány rodiny tatarských válečníků, kteří bojovali ve službách krále Jana Sobieského, jenž se zasloužil o porážku Turků u Vídně. Král daroval Tatarům za zásluhy půdu u Studzianki.
Tamní Tataři se pak zúčastnili i dalších polských tažení, někteří dosáhli dokonce i generálské hodnosti jako Józef Bielak v sedmileté válce, anebo Czymbaj Mura Rudnicki, který dokonce velel armádnímu sboru v Litvě v bojích proti Rusům v druhé polovině 18. století.
Pochován je tu i Samuel Januszewski, který v gardě francouzského císaře Napoleona dosáhl hodnosti majora. Na hřbitově se nachází celkem asi 800 hrobů, zrestaurovat se dosud podařilo asi stovku.
