Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Musíme přestat teď, než se (konflikt) začne stupňovat. Beru na sebe riziko a navrhuji klid zbraní,“ řekl Lukašenko v každoročním poselství k národu. „Je možné – a nezbytné – bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ uvedl vůdce, který stojí v čele Běloruska od roku 1994.
Lukašenko zároveň varoval Kyjev, že pokud zahájí protiofenzivu, o možnost jednání přijde. Autoritářský vůdce také podle agentury AFP vyjádřil obavy z jaderné války způsobené Západem a zopakoval pozici Minsku, že rozmístěním ruských jaderných zbraní na běloruském území nechce provokovat, ale pouze tím sleduje ochranu své země.
Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice Minsk nevyslal, ale jednotky z Moskvy z jeho území vedly útok na sever Ukrajiny včetně ofenzivy na Kyjev. Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko v Bělorusku rozmístí taktické jaderné zbraně. Krok zdůvodnil tím, že podobně do spojeneckých zemí umisťují zbraně Spojené státy.
Jen bluf? Rozmístí Rusko atomovky v Bělorusku? Možná jen pokus tlačit na Západ |
„Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ řekl Lukašenko a dodal, že na obzoru kvůli tomu čeká jaderný konflikt. Západ obvinil, že buduje své síly v Polsku na hranicích Běloruska a plánuje jeho „napadení a zničení“. Tři z pěti sousedů Běloruska – Polsko, Lotyšsko a Litva – jsou členem NATO.
„Chápete a víte, že je zde jenom jedno řešení: vyjednávání! Vyjednávání bez předchozích podmínek,“ řekl Lukašenko. Konfliktu podle něj hrozí vyhrocení. Zatímco v Rusku „jede zbrojní průmysl na plné obrátky“, Ukrajinu „zaplavily zbraně ze Západu“, uvedl běloruský vůdce.
Rusko a Ukrajina zahájily jednání o míru loni na jaře, krátce po začátku ruské invaze. Hovory však po několika kolech uvázly na mrtvém bodě a od té doby nebyly obnoveny. Obě strany si kladou řadu podmínek pro jejich opětovné zahájení a daly najevo, že za současné situace jednání není možné. Zatímco Moskva požaduje, aby Kyjev ustoupil jejím požadavkům včetně postoupení části ukrajinského území Rusku, Ukrajina chce plné stažení ruských sil. To platí i pro Krymský poloostrov, který Moskva anektovala v roce 2014.
Kreml uvedl, že Lukašenkovu výzvu k příměří zaznamenal a bude s ním o tom jednat, konkrétně na úrovni Putin–Lukašenko příští týden ve čtvrtek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale podle agentury Reuters zároveň uvedl, že vyjednáváním nyní nelze dosáhnout cílů „speciální vojenské operace“. Tak Moskva oficiálně označuje svou invazi na Ukrajinu.
