"Chci, aby lidé věděli, že není možné, aby nacisti zavraždili miliony lidí a prošlo jim to," citují Wiesenthala internetové stránky Simon Wiesenthal Centra.
Simon Wiesenthal byl světově uznávanou osobností v boji proti nacismu a antisemitismu. Celý život připomínal, že nejtěžší nacistické zločiny nesmějí být promlčeny. Podle jeho vlastních údajů sám dopomohl k dopadení 1100 válečných zločinců, včetně Adolfa Eichmanna.
Přežil holokaust, ale ztratil během něj 89 příbuzných.
Po válce se plně věnoval pronásledování nacistických válečných zločinců a stal se advokátem šesti milionů židovských obětí nacismu.
"Myslím, že na něj bude svět vzpomínat jako na svědomí holokaustu. Svým způsobem se stal stálým zástupcem obětí holokaustu a svůj život zasvětil tomu, aby pachatelé tohoto největšího zločinu byli pohnáni k odpovědnosti," prohlásil Marvin Hier, zakladatel střediska Simona Wiesenthala v Los Angeles.
Architekt a vězeň
Simon Wiesenthal se narodil 31. prosince 1908 ve městě Buczacz nedaleko Lvova (tehdy rakouská Halič, nyní Ukrajina). Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Ve Lvově pracoval jako architekt. Na počátku druhé světové války sovětská tajná policie zatkla Wiesenthalova otčíma, bratra zastřelili.
Wiesenthal musel skončit s architekturou a pracoval jako mechanik. Před deportací na Sibiř se s manželkou zachránili. Uplatili vysokého komisaře NKDV. V roce 1941 ho ale uvěznili nacističtí okupanti.
V srpnu 1942 poslali do koncentračního tábora jeho matku. Během genocidy zemřelo 89 členů rodiny Wiesenthala a jeho ženy.
V roce 1944 ho nacisté znovu zatkli a poslali do tábora Janwska. Spolu se skupinkou 34 spoluvězňů (z původních 149 tisíc) se ale zachránil.
Blížila se totiž Rudá armáda a esesáci z lágru věděli, že pokud nechají pár vězňů žít, zůstanou jim "povinnosti" a nebudou muset na frontu.
Dvě stě strážců se tak s vězni připojilo k ústupu na západ. Pochod přes Plaszow, Gross-Rosen, Buchenwald a Mauthausen zajatců přežilo jen pár.
Polomrtvého Simona Wiesenthala našli američtí vojáci při osvobození Mauthausenu 5. května 1945.
Advokát zavražděných Židů
Záhy po svém uzdravení začal Wiesenthal shromažďovat důkazy a svědectví o nacistických krutostech. Pracoval pro oddělení válečných zločinů americké armády a další instituce.
Na sklonku roku 1945 se setkal se svou ženou, vzájemně se předtím považovali za mrtvé. O rok později se jim narodila dcera Pauline.
Po roce 1947 otevřel Wiesenthal s třiceti dobrovolníky Židovské dokumentační středisko v Linci, které mělo shromažďovat další důkazy.
Jak se ale přiostřila studená válka, zájem Sovětského svazu i USA stíhat Němce klesl. V roce 1954 činnost střediska skončila a dokumenty získala izraelské archivy.
Až na jednu složku. Wiesenthal nepolevoval v úsilí najít Adolfa Eichmanna, šéfa gestapácké sekce, která měla na starosti tzv. Konečné řešení - vyhlazení židů.
Nakonec se mu povedlo dostat Eichmanna před soud. Ve svém úsilí pohnat před spravedlnost další válečné zločince pokračoval. Před soudním tribunálem stál např. velitel Treblinky a Sobiboru Franz Stangl, sadistická dozorkyně "Kobyla" z Majdanku, Hermine Braunsteinerová a kat Židů ve Vilně Franz Murer.
Spravedlnosti ale unikl "bílý anděl" z Osvětimi Josef Mengele, který pravděpodobně zemřel v roce 1979 v Brazílii, či Alois Brunner, který našel údajně azyl v Sýrii.
Proti antisemitismu, nacismu, neonacismu a rasismu se Wiesenthal vyslovoval celý život. Ve veřejném prohlášení také požadoval odstranění velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, která stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy.
Simon Wiesenthal napsal několik knih, např. Vrazi mezi námi nebo Spravedlnost, ne pomsta. za svůj život dostal mnoho ocenění a vyznamenání.
Byl odborným poradcem u filmu Spis Odessa a Hoši z Brazílie, ve kterém Lawrence Olivier vytvořil postavu pana Liebermana, ke které autora předlohy Iru Levina inspiroval právě Wiesenthal.
Dělal z naší planety lepší místo
Židovská kulturní obec ve chystá na středu na Ústředním hřbitově smuteční ceremoniál jako rozloučení s Wiesenthalem. Jeho ostatky pak převezou do Izraele, kde bude Wiesenthal v pátek pohřben.
Mezinárodní osvětimský výbor označil jeho smrt za velkou ztrátu. Jeho viceprezident Christoph Heubner řekl, že Wiesenthal měl bezpochyby zásluhu i v tom, že se dostalo určité formy zadostiučinění těm, kteří holokaust přežili.
Podobně se vyjádřil také Evropský židovský kongres i izraelské ministerstvo zahraničí.
"Jednal jménem šesti milionů lidí, kteří se už nemohli sami hájit. Stát Izrael, židovský národ a všichni odpůrci rasismu uznávali jeho jedinečný přínos ve snaze učinit naši planetu lepším místem," uvedl mluvčí izraelského ministerstva Mark Regev.
Aktivity Simona Wiesenthala ocenila řada politiků po celém světě. Zmocněnec EU pro otázky zahraniční politiky Javier Solana jej označil za mimořádného člověka a velkého Evropana.
Jeho práce je podle Solany inspirací pro všechny, kteří jsou přesvědčeni, že mír je založen na spravedlnosti, toleranci a lidských právech.
Simon Wiesenthal obdržel také nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva a čestné doktoráty Karlovy Univerzity v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
