Korunu poslední francouzské císařovny nalezli vyšetřovatelé na zemi vedle budovy slavného pařížského muzea, podle instituce byla rozdrcená a značně zdeformovaná. Zástupci muzea doplnili, že pachatelé korunu poškodili při vyjmutí ze skleněné vitríny v Apollonově galerii, kde byla spolu s dalšími ukradenými šperky vystavena.
Podle muzea na koruně navzdory poškození nechybí téměř žádná z jejich součástí, kromě jednoho z osmi zlatých orlů obepínajících šperk. Na svém místě zůstalo také všech 56 smaragdů a většina z 1354 drobných diamantů, jimiž byla koruna ozdobená. Agentura AFP píše, že se ztratilo jen přibližně deset diamantů.
Ponížení, neochráníme ani muzea. Loupež v Louvru otřásá Francií, co vše zmizelo? |
Certifikovaného restaurátora zvolí muzeum ve výběrovém řízení. Vzhledem k „symbolickému, ale také bezprecedentnímu charakteru takové restaurace a k pozoruhodné specifičnosti restaurovaného předmětu“ bude na práce podle Louvru dohlížet výbor odborníků. Jeho šesti členům předsedá ředitelka muzea Laurence des Carsová.
O osudu korunky hovořila des Carsová již několik dní po loupeži před senátním výborem pro kulturu. Už tehdy uvedla, že její restaurování je sice náročné, ale možné. Pařížská prokurátorka Laure Beccuauová na konci října zmiňovala, že pracovníci muzea restauraci předmětu popisovali jako obtížnou.
Podle záznamu z bezpečnostních kamer čtyři zloději převlečení za dělníky přijeli 19. října ráno k muzeu. Dva z nich krátce po začátku otevírací doby pomocí výsuvného žebříku vystoupali do prvního patra, rozbili okno a vnikli dovnitř. Tam pohrozili neozbrojené bezpečnostní službě, pak rozřízli vitríny a uloupili vzácné šperky.
Balkon Louvru nesnímala kamera. Lupiči udeřili v dalším muzeu, zcizili cenné mince |
Další dva pachatelé zůstali před muzeem, které následně všichni opustili stejnou cestou, kterou do něj vnikli, a pak odjeli na skútrech. Celá akce netrvala déle než osm minut. Po rozsáhlém pátrání byli pravděpodobní pachatelé zadrženi loni v listopadu.
Osm vzácných šperků, které se pachatelům z muzea podařilo odnést, se zatím nepodařilo najít. Loupež vyvolala světovou pozornost a ve Francii také politickou a mediální bouři kvůli nedostatečné ochraně uměleckých děl.
Šperk nechal Napoleon III. vyrobit pro svou manželku u příležitosti světové výstavy v roce 1855. Louvre, nejnavštěvovanější muzeum světa, jej zakoupilo v roce 1988. Podle AFP je jednou z mála dochovaných korun francouzských panovnic.
