Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Uzavřeli jsme další bolestivou část naší historie a těšíme se na lepší budoucnost,“ okomentoval bourání monumentu v Rize lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zatím žádná jiná země se do likvidace posledních stop sovětské okupace nepustila tak systematicky jako právě Lotyšsko.
To už v červenci rozhodlo, že během čtyř měsíců strhne prakticky všechny památníky. Jedním z téměř tří set vybraných objektů byl téměř 80 metrů vysoký obelisk s pěticípými hvězdami v centru Rigy.
Sloup řízeně spadl do jezírka v parku Vítězství, což „způsobilo mohutné šplouchnutí“, píší média s tím, že ničení kontroverzního památníku sledovalo množství diváků a někteří měli kolem ramen lotyšskou vlajku. Když sovětský obelisk padl k zemi, tleskali a jásali.
„Tento pomník byl trvalou připomínkou naší okupace a osudů mnoha lidí, které se s ní pojily: deportace, represe a tak dále. Takový památník nepotřebujeme,“ řekl v živém přenosu z demolice lotyšský prezident Egils Levits. Starosta metropole Martin Stakis pak akci nazval „historickým momentem pro Rigu i celé Lotyšsko“.
Součástí pomníku byly i sochy tří vojáků Rudé armády a socha ženy, jež měla představovat matičku Rus. I ty během likvidace obelisku zmizely. Ačkoliv monument byl odhalen v polovině 80. let minulého století na počest vyhnání „německých fašistických okupantů“ ze SSSR, v současné době ztělesňoval rozkol v lotyšské společnosti.
Pro velkou část Lotyšů byl symbolem sovětské okupace. Pro více než třetinu obyvatel je však ruština mateřským jazykem a mnozí dodnes žijí ve svém paralelním světě s ruskými školami, ruskými médii a politickými stranami napojenými na ruskou vládní stranu Jednotné Rusko. Právě pro ně měl památník v Rize velký význam a i v den bourání proti rozhodnutí protestovali.
Lotyšsko udělalo z 9. května den ukrajinských obětí. Ostuda, zní z Ruska |
Zhruba 250 tisíc lotyšských Rusů se před pomníkem každoročně scházelo 9. května, aby si připomněli výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem. V létě 1997 se stoupenci krajní pravice pokusili památník vyhodit do povětří. Při explozi tehdy přišli o život dva lidé.
Stopy po Sovětech od začátku ruské invaze mizí i jinde. Například v sousedním Estonsku v polovině srpna odstranili památník s tankem T-34 stojící ve městě Narva, což zemi přineslo obří vlnu kybernetických útoků z Ruska. Tank nicméně nebyl zničen, jen se přesunul do válečného muzea v estonské metropoli.
Také Polsko se hodlá zbavit všech připomínek na okupaci. Ve městě Břeh ve středu, tedy přesně půl roku od začátku invaze na Ukrajinu z 24. února, začali demolovat pomník sovětským „osvoboditelům“. Památník byl přesně čtyřiadvacátý, který šel od března k zemi. A další jsou na řadě.
Demolice památníku v polském městě Břeh:
V Litvě pak evidují útoky vandalů, kteří na sovětské památníky lijí rudou barvu coby symbol prolité krve. Naposledy takto „ozdobili“ pomník v malém městě Tytuvėnai. Policie se o vandalství dozvěděla ve středu ráno, píše portál LRT s tím, že podobné útoky zaznamenali i ve městech Palanga, Neringa, Visaginas, Ukmergė a dalších.
V souvislosti s invazí litevské ministerstvo kultury snížilo míru ostrahy sovětských památek, což pak vyvolalo zmíněné akce. A také snahy monumenty úplně odstranit. Dosud je strhli například v Kaunasu, Palanze, Varėně či Marijampolė.
Ve městě Tytuvėnai polili sovětského vojáka rudou barvou: