Na to parlament ve středu zareagoval tím, že přijal návrh jedné z poslankyň vládní koalice, aby lhůtu pro přijímání návrhů souvisejících s prezidentem vrácenou normou stanovil až do 1. listopadu příštího roku, napsal server Delfi.lv. Tím rozhodování připadne novým poslancům a poslankyním až po příštích volbách, které se mají konat 3. října 2026.
Nápad zavést roční moratorium na posuzování sporného zákona podpořilo 53 poslanců ze dvou koaličních a dokonce i dvou opozičních stran, které se dříve zasazovaly za rychlé odstoupení od úmluvy.
Proti bylo jen 18 zákonodárců, z opozice a z koaličního Svazu zelených a zemědělců. Přijaté rozhodnutí vychází vstříc prezidentovi, který zákonodárce vyzval, aby problém přenechali příštímu parlamentu, napsal server. Premiérka Evika Siliňová středeční rozhodnutí parlamentu uvítala jako vítězství demokracie, právního státu a ženských práv.
Lotyšsko odstoupí od Istanbulské úmluvy. Zavádí genderovou ideologii, míní poslanci |
Lotyšští zákonodárci minulý týden odhlasovali odstoupení od úmluvy většinou 56 hlasů, proti jich bylo 32 a dva poslanci se zdrželi hlasování. Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany, stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Siliňovou.
Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy. Lotyšsko je na cestě stát se po Turecku druhou zemí, která od úmluvy odstoupila, což se v roce 2021 setkalo s ostrou kritikou Evropské komise, psala agentura Reuters po hlasování.
Úmluva Rady Evropy, kterou Lotyšsko ratifikovalo v roce 2023, vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony a pravidla zaměřené na skoncování s násilím páchaným na ženách a s domácím násilí.
Rušení dvou pohlaví, odebírání dětí? Mýty o Istanbulské úmluvě stále děsí, zbytečně |
Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví jako sociální konstrukt. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí.
Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě však úmluvu v posledních letech kritizovaly s tvrzením, že propaguje „genderovou ideologii“, povzbuzuje k sexuálním experimentům a poškozuje děti. Přitom se často jedná o mýty a dezinformace.
Istanbulskou úmluvu, kterou Rada Evropy vypracovala v roce 2011, dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států. ČR ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala.
