Správce Grenfell Tower radil nájemníkům, aby v případě požáru zůstali v bytech (psali jsme zde). Jaký je správný postup?
Pokud jsou chodby zakouřené, tak je skutečně nejlepší zůstat v pokojích. To platí i u tohoto domu. V Británii se dříve nestavěly domy s nuceným odvětráváním únikových cest (výškový dům Grenfell Tower byl postavený v 70. letech – pozn. red.).
Hotel OlympikVáclav Kratochvíl je u Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy už více než dvacet let. Byl jedním z velitelů zásahu v hotelu Olympik v květnu 1995. Kratochvíl řídil mimo jiné záchranu osob pomocí vrtulníku ze střechy. Osm lidí při požáru zemřelo a dalších 34 se zranilo. Škoda byla vyčíslena na 37 milionů korun. Hasičům se však podařilo z hotelu zachránit zhruba sto lidí. |
Při požáru v Olympiku, kde jsem velel zásahu, jsme lidi, které jsme našli v kouři, dokonce shromažďovali na několika pokojích. Chodby byly zakouřené.
Něco jiného by to bylo, kdyby to byl objekt, který je postavený podle předpisů současné doby. Tam k takovému zakouření nemůže dojít. Objekty od výšky 45 metrů výše musí mít přetlakově větrané chráněné únikové cesty. Tam už je lepší, když lidé odejdou, protože cesta úniku je bezpečná.
Zmínil jste nucené odvětrávání. Jaké jsou další bezpečnostní prvky, které by požáru zamezily a které nyní v budovách už musí být?
V současné době například platí, že pokud je to výšková budova, tak od 45 metrů musí být instalované samočinné vodní zařízení a elektrická požární signalizace.
Když se podíváme na fotky londýnského požáru z druhého dne, je vidět, jak hořela kompletně celá budova až do posledního patra. Jak se něco takového stane?
Já jsem se nad tím zamýšlel taky. To je dáno tím, že se ten požár pozdě zjistil. My jsme měli požár na Olympiku hlášen krátce poté, co vznikl. Tady se to zjistilo podstatně později. Předpokládám, že se to dostalo do takového rozsahu, že se to začalo šířit vzduchotechnickými šachtami a potrubím. Ve chvíli, kdy vám prohoří dveře bytu – a když jsou to dveře ze sedmdesátých let, tak u nich žádnou odolnost požáru neočekávejte –, tak se ten požár šíří na chodbu a lidé už nemůžou ani na schodiště a zůstávají uvězněni. Pak se ten požár šíří budovou a nenarůstá to lineárně, ale exponenciálně.
Takže je klidně možné, že to bylo jedno ohnisko požáru?
Ano, je to jedna z vysoce pravděpodobných verzí. To tak klidně mohlo být.
Jaké bývají nejčastější příčiny požárů výškových budov?
Když tam bydlí lidé, tak je jedno jestli bydlí v pětipatrovém nebo dvacetipatrovém domě. Jestli si někdo dá péct maso, usne a to maso mu začne hořet, tak na to nemá vliv výšková budova. Může to být také technická závada na žehličce, ledničce, vysavači... Těžko hádat.
Grenfell Tower se stále ještě hasí. Je nebezpečí pádu budovy?
Zúčastňuji se zkoušek ve výzkumném ústavu a můžu říct, že ve chvíli, kdy je ten požár potlačen a přestává hořet, tak ta stavební konstrukce už se dál nebortí. Tím neříkám, že pokud je staticky narušená, že je v pořádku. Jen jestli je konstrukce vyhřátá tak, že ztratila stabilitu, tak prostě ztratila stabilitu, ale dál už ji ztrácet nebude.
Když to porovnáte s vaším zásahem v Olympiku, který proběhl už před 22 lety, je to v něčem srovnatelné?
Samozřejmě. Je to srovnatelné v tom, že je to objekt, který je postavený v té době. Nejsou tam stavebně technické zábrany – požární dveře, stabilní hasicí zařízení, elektrická požární signalizace a podobně.
Hasiči zasahovali úplně stejně. Tak, jak jsem si odvelel tehdy Olympik, zasahovali dnes oni. Podle toho, co jsem viděl. To je prostě jedna požární taktika, jeden způsob, jak se hasí, a je jedno, jestli to jsou kolegové v Londýně, Berlíně, Madridu nebo Praze.
Jsou všude stejné i předpisy týkající se protipožární ochrany?
Jsou nějaké rozdíly, není to úplně přes kopírák, ale v zásadě se dá říct, že je ta úroveň srovnatelná. Můžu to ilustrovat na něčem známém. Vezměte si letiště. Ta jsou zabezpečená obdobně, ať už přiletíte kamkoliv.
Je to dané i tím, že dodavatelé například konstrukcí hypermarketů nebo výškových budov chtějí vyrábět jednotně, aby pro každou zemi nedělali něco jinak.
Požár v Londýně |
Starší budovy však často těmto normám neodpovídají. Existuje nějaká povinnost pro majitele, aby budovy upravovali?
Neznám zemi, kde by se uplatňovalo retroaktivní ustanovení, tedy že by se něco zpětně dodělávalo. Jedinou výjimkou byla před zhruba patnácti nebo osmnácti lety Velká Británie, kde se hotelům něco podobného nařídilo. Ale ukázalo se, že to není nejšťastnější řešení.
Může se ukázat, že trubky s vodou překročí únosné zatížení budovy, nebo jsou budovy, kam nepůjde dát nádrž na 400 kubíků vody. Jsou budovy, kde stavební konstrukce neumožňují nic připevnit.
Takže nelze majitele donutit vylepšit protipožární ochranu?
Při určitém rozsahu změn se v rámci možností něco musí dodělávat. Když tak třeba modernizujete hotel, tak už tam místo obyčejných dveří musíte dát dveře požární.
Pokud se ale budova nebude od postavení rekonstruovat?
Tak nic. A tak je to všude na světě. Ono by nebyl problém vydat předpis, ale pak přijdete na stavbu a musíte ji zastavit, protože zjistíte, že z objektu starší výstavby prostě není možné udělat něco nového.
Požár hotelu Olympik v roce 1995:
