Nejnovější zprávy hovoří o dalším zemětřesení, tentokrát pouze na ostrově Lombok. Čtvrteční otřesy měly sílu 6,2, uvádí indonéský meteorologický úřad. Lidé podle svědků vybíhali v panice na ulici a mnohé budovy se zřítily.
V absolutní tmě jsme utíkali do lesa na kopec
Stejně jako mnoho dalších turistů, kteří si vybírají Lombok a nedaleké ostrovy Gili pro krásnou přírodu, se tam letos vydalo i několik Čechů a Slováků. V neděli večer je však překvapilo nebývale silné zemětřesení.
Matúš L. ze Slovenska byl zrovna s přítelkyní na večeři v místní restauraci v severní části ostrova nedaleko města Pamenang. „Začalo to ve chvíli, kdy jsem platil. Bylo to, jako kdybychom byli na lodi na hodně rozbouřeném moři. Jenže se nekývala loď, ale celá zem. Za tři sekundy se zhroutila celá budova,“ popsal nejsilnější vlnu zemětřesení.
„Celkově to nejsilnější zemětřesení trvalo asi patnáct sekund, ale nejsem si jistý,“ vzpomíná Matúš. „My jsme tam stáli v obrovském šoku, nechápali jsme, co se stalo. V tom přiběhl nějaký muž a dal mi do ruky dítě se slovy, že mu budova asi zavalila ženu nebo matku. Všude jsme slyšeli křik a pláč.“
Chvilku poté, co se vydali ke svému bungalovu u pláže, je zastavil jeden z místních a upozornil je na nebezpečí vlny tsunami. „Rovnou jsme se otočili a v absolutní tmě utíkali do lesa na kopec,“ popisuje Matúš sled událostí.
„Po cestě jsme viděli všechny rozpadlé a zasypané domy. Rodiče nosili v náručí děti, které měly zlámané nohy, některé byly v bezvědomí nebo už mrtvé.“
Na kopci, kde jako jediní turisté čekali se skupinou asi třiceti místních, se prý všichni modlili k Alláhovi. „Byli jsme v dostatečné výšce, aby na nás případná vlna tsunami nemohla, ale země se začala zase třást. Při silnějších otřesech dokonce popraskala zem a začala se sesouvat půda, takže jsme v tu chvíli nevěděli, co máme dělat.“
Když asi po půl hodině zjistili, že bylo varování před tsunami staženo, vydali se na plácek v nižší nadmořské výšce, kde za neutichajících modliteb přečkali celou noc. Do šesté hodiny ráno tam zažili ještě asi padesát citelných zemětřesení, všechna byla ale slabší, než to první.
„Mysleli jsme si, že zemětřesení nemůže být nic tak hrozného. Člověk ze Slovenska má představu, že mohou maximálně popadat talíře z poliček, rozbijí se hrnečky, ale tohle bylo nepopsatelné,“ shrnul Matúš své dojmy.
Taxikář nás vzal k sobě domů
V obci Senggigi o pár desítek kilometrů dál trávila dovolenou také Radka Krejčí, která po ostrově cestovala sama. „Když to vypuklo, byla jsem zrovna v hostelu na patře. Utíkala jsem hned dolů, mezitím vypadla elektřina a cestou ven se přede mnou zřítila jedna stěna,“ popsala začátek nedělního zemětřesení česká cestovatelka.
„Nikdo nám nic neřekl, nikdo nevěděl, co se bude dít dál. Všichni byli v šoku, někteří utíkali a někteří stáli a čekali,“ popisuje Radka Krejčí chaotickou evakuaci. „Největší panika nastala ve chvíli, kdy někdo začal křičet, že je vyhlášeno varování před tsunami.“
„Vyběhli jsme na hlavní silnici, kde jsme naštěstí chytli taxíka. Říkali jsme řidiči, že nás musí vzít co nejdál od pláže. Cestou se ještě stavil pro svoji rodinu, takže nás v jednom autě nakonec jelo osm,“ líčí Češka.
„Když se situace trochu uklidnila, vzal nás taxikář k sobě domů. Asi s padesáti místními jsme kempovali někde na poli a při každém dalším otřesu jen poslouchali jejich modlitby,“ řekla Krejčí o bezesné noci.
Následující ráno se dostala zpět do Senggigi, kde musela při úprku nechat všechny své věci. „Museli jsme se dostat přes zamčenou bránu a sutiny pro svoje věci. Nikde nikdo, aby nám pomohl. Naštěstí jsem našla doklady a vše důležité, i když to vypadalo, že se mi někdo hrabal ve věcech.“ Na ostrově se rozhodla počkat další týden až do svého odletu. Řekla, že kromě šílených zážitků si ze zemětřesení odnesla jen pár odřenin.
Takový strach o život jsem nikdy neměla
Zemětřesení večeři překazilo i Jaroslavě Popelce, která si užívala svatební cestu na ostrově Trawangan severozápadně od Lomboku. „Okamžitě jsme s manželem vyskočili ze židle a letěli ke schodům. Dům se celý třásl a plechy nad námi řinčely,“ řekla. „Takový strach o život jsem ještě nikdy neměla, přišlo mi to jako věčnost.“
Zpětně jsem si děkovala, že jsme zůstali v budově, která to vydržela.
„Až když otřes skončil, tak jsme vyběhli na ulici, kde byla hrozná spoušť. Teď si zpětně děkuji, že jsme zůstali uvnitř v budově, která to vydržela,“ líčí Popelka. Noc potom, stejně jako spousta ostatních, strávila na kopci, kam utekli před případnou vlnou tsunami.
„Byla to dlouhá noc. Při svítání jsme se vrátili do města, sbalili batohy a šli jsme na pláž. To samé udělalo několik tisíc turistů a místních, kteří na ostrově Gili jen pracovali a chtěli na Lombok za rodinou,“ popisuje Jaroslava Popelka situaci, která na malém ostrově nastala v pondělí.
„Ráno byly stále slabé otřesy, nešla elektřina a nedalo se sehnat nic k jídlu. Všichni chtěli pryč, panika pokračovala. Lidé skákali z moře na přijíždějící loď.“ S manželem pak na pláži čekali celý den, než se situace uklidnila. Ostrov se jim podařilo opustit až posledním trajektem kolem půlnoci.
Otřesy však byly cítit i na ostrově Bali, který je od Lomboku vzdálený přes sto kilometrů. Své dojmy na Facebooku popsala například Veronika Součková, která v Indonésii již několik měsíců žije.
Jedna srpnová neděle večer, kdy jsem se málem pos*ala od strachu.
Než to k vám český media donesou.
Před skoro třičtvrtě hodinou bylo přesně na týden znovu zemětřesení na Lomboku o síle 7, 0.
Stejné epicentrum.
Ač je Bali jen několik desítek kilometrů, otřáslo se komplet v základech.
Třásly se baráky, stromy, okenní tabule, cinkalo nádobí, lidi křičeli, psi strašně štěkali...
Za tu dobu, co ti žiju jsem tu pár otřesů zažila, ale tohle bylo jiný.
Děsivý a přišlo mi nekonečný.
Ale jsem v pořádku. I když nohy se ni třesou ještě teď.
Update: na Bali škody, v Kutě, Denpasaru.
Jak je na tom Lombok a Gili ostrovy zatím nic moc informací nevíme. Krom toho, že na ostrovech je blackout a Lombok hlásí tři oběti.
Na Bali byla během zemětřesení také česká herečka Štěpánka Fingerhutová. Nejsilnější zemětřesení ji zastihlo zrovna cestou na letiště. „Taxikář zastavil auto a sám nevěděl. Já mu začala říkat, ať jede aspoň ještě kousek od kraje, kde byly sloupy. Bála jsem se, že spadnou,“ řekla. „Bylo to děsivé, ale nás se to na Bali ani tolik nedotklo.“
5. srpna 2018 |
